Mostečtí báňští záchranáři připomínají lidem hornickou historii regionu
Díky práci Hlavní báňské záchranné stanice Most si mohou turisté v Krušných horách bez rizika prohlédnout stará důlní díla. Nebezpečná nezajištěná důlní díla mostečtí báňští záchranáři zabezpečili a přeměnili v zajímavé historické artefakty připomínající bohatou hornickou historii Krušných hor. V některých případech se také díky zabezpečení starého důlního díla báňskými záchranáři předešlo vážným ohrožením na zdraví a životech lidí.
Průzkum, zajištění, sanace a likvidace starých důlních děl je již několik let běžnou součástí práce báňských záchranářů. Zakázky na zajištění starých důlních děl, které mostečtí báňští záchranáři dokončili v závěru loňského roku, prováděli pro Ministerstvo životního prostředí ČR. Někdy se jedná i o místa lidem nebezpečná. „Nejzávažnějším případem v loňském roce byla Pohradická štola v k. ú. Pohradice. Jednalo se o staré důlní dílo z 19. století nedaleko obce Úpoř na Teplicku. Ústí tohoto úpadně vedeného starého důlního dílo bylo otevřené a volně přístupné. Když jsme na místo přijeli, naměřili jsme již na začátku štoly extrémně vysoké hodnoty oxidu uhličitého a minimální obsah kyslíku v ovzduší. Některé činnosti na zajištění tohoto důlního díla jsme tak prováděli v dýchacích přístrojích. Předchozí den si na kraji štoly hrály místní děti. Pokud by došlo ke stejnému výronu oxidu uhličitého, s jakým jsme se setkali my, šlo by jim o život,“ popsal situaci u Pohradické štoly ředitel HBZS Most Radim Slabák. Po pracích provedených mosteckými báňskými záchranáři je ale Pohradická štola zajištěná, bezpečná, nikdo už se do štoly nedostane a nikomu tak nehrozí žádné nebezpečí. Část štoly se zaplnila stovkami kubíků inertního certifikovaného materiálu. Zabránilo se tak vzniku propadů a případnému dalšímu úniku oxidu uhličitého z bývalého hnědouhelného dolu Svornost.
V oblasti Chomutovska, Mostecka, Teplicka a Ústecka je několik tisíc starých důlních děl, a to jak po rudném dobývání, tak i po uhelných dolech. Ne vždy končí zabezpečení důlního díla úplnou likvidací, jako v případě nebezpečné Pohradické štoly. „Když je to s ohledem na bezpečnost možné, snažíme se některá díla zabezpečit tak, aby nám i v budoucnu připomínala mnohasetletou historii hornictví v našem regionu. Vchod do štoly opravíme a označíme informační tabulí. Zajistit bezpečnost a zabránit vstupu do štoly je přitom samozřejmost,“ doplnil Radim Slabák.
V Krušných horách v závěru loňského roku přibyla tři taková místa. Prvním je Geburt Christi, těžební jáma na soukromém pozemku u Cínovce. „První zmínky o tomto důlním díle jsou z roku 1841. V těchto místech se těžila ruda. Jámu jsme do hloubky 13 metrů opravili, kameny zpevnili stěny a zajistili ji mříží a zábradlím proti pádu. Další dvě díla nově zabezpečená HBZS Most připomínající historii jsou Mikulášova a Hančlova štola pod Cínovcem z druhé poloviny 18. století. Obě štoly jsou ve svažitém lesním porostu. Byl k nim velmi špatný přístup, ale pokud by sem zabloudil houbař a spadl by do otevřené štoly, už by se jen těžko dostával sám ven. Obě štoly jsme zajistili, vstupy opravili, uzavřeli mřížemi a označili informačními tabulkami. Byla to náročná práce v obtížném terénu. Pro přepravu kameniva a dalšího materiálu jsme museli vybudovat provizorní lanovku. Nakonec jsou to ale dvě pěkná místa odkazující na historii rudného dobývání v Krušných horách,“ uvedl dále Radim Slabák.
Báňskou záchrannou službu poskytují mostečtí báňští záchranáři podle legislativy Českého báňského úřadu především společnostem, které provádějí hornickou činnost povrchovým způsobem zejména na severu Čech, ale je možné se s nimi potkat prakticky na celém území Česka. Působí například v organizacích v Sokolově, Jáchymově nebo Českém Krumlově. HBZS Most a HBZS Ostrava jsou v ČR jediné, které mají nařízenou stálou pohotovost čet báňských záchranářů.
Zdroj, foto: Sev.en.