Zbytky jídel z domácností slouží k výrobě energie
Celkem 35 tun kuchyňského odpadu z třineckých domácnosti za půl roku bylo uchráněno před skládkováním a předáno bioplynové stanici v Horní Suché na Karvinsku. Záměr třídit a dál zpracovávat zbytky jídel z domácnosti vyplynul z provedené analýzy směsného komunálního odpadu a s projektem souhlasil Magistrát města Třinec.
„Zbytky z kuchyně nepatří do směsného odpadu, přesto tvořily jeho velkou část. Loňská analýza, kterou jsme provedli na našem sběrném dvoře za přítomnosti úředníků, potvrdila, že průměrná černá nádoba v hutnickém městě obsahuje kromě dalších využitelných komodit vysoké procento gastroodpadu, který zbytečně končil na skládce,“ jednatel SMOLO CZ Tomáš Ondraszek.
Po půl roce trvání projektu lze říci, že občané Třince jej přijali a poctivě třídí. Díky informační kampani a dodatečným polepům nádob se také daří snižovat množství sáčků nebo jiných nežádoucích příměsí v obsahu. Jakýkoliv nevhodný materiál musí být při vstupu do technologie bioplynové stanice vytříděn a do procesu dále nevstupuje.
Množství vytříděného gastroodpadu mírně roste. „Každý týden uchráníme před skládkováním jen od občanů Třince 2 až 2,5 tuny kuchyňských zbytků z domácností. Pro město je to výhodnější, protože státem určené poplatky za uložení na skládku stále rostou. Kromě ekonomické stránky má třídění zbytků z kuchyní nezpochybnitelný etický a ekologický kontext, kdy prošlé jídlo nebo jeho zbytky slouží k výrobě energie a digestát z bioplynky se pak vrací do přírody jako hnojivo,“ doplnil Ondraszek.
Svoz gastroodpadu je zaveden v městských částech a na sídlištích, z okrajových části venkovského typu se dál sváží zelený bioodpad do kompostárny. Nádoby na kuchyňské zbytky mají utěsněné víko zabraňující šíření pachu a na rozdíl od klasických hnědých popelnic nemají větrací dírky. Pravidelně se vymývají.
ilustrační foto (Pixabay)
Zdroj: SMOLO a.s.