Sdružení hornických odborů (SHO)

Zvláštní ustanovení o starobním důchodu některých pracujících v hornictví podle § 37b a § 37c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon“)

§ 37b

(1) Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěnce, kteří

a) před 1. říjnem 2016 začali vykonávat zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen "zaměstnání v hlubinném hornictví") a

b)  v zaměstnání v hlubinném hornictví odpracovali celkem aspoň

1.  3 300 směn, popřípadě, jde-li o zaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 2 200 směn,

nebo

2.  3 081 směn, pokud zaměstnání v hlubinném hornictví skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, popřípadě, jde-li o zaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 1 981 směn, pokud toto zaměstnání skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice.

(2) Směnou v zaměstnání v hlubinném hornictví za dobu po 31. prosinci 1992 se rozumí taková směna, v níž pojištěnec vykonával zaměstnání v hlubinném hornictví po převážnou část pod zemí. Počet směn v zaměstnání v hlubinném hornictví za dobu před 1. lednem 1993 se zjistí tak, že počet kalendářních dnů zaměstnání v hlubinném hornictví, které bylo podle právních předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, se vynásobí koeficientem 0,6 a zaokrouhlí směrem nahoru.

(3) Ustanovení tohoto dílu se nevztahují na pojištěnce, jimž byl při přiznání starobního důchodu důchodový věk stanoven podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 107 odst. 2.“

Komentář k § 37b

Ustanovení § 37b odst. 1 vymezuje okruh oprávněných osob.

Oprávněné osoby definuje tak, že se musí jednat o osobu, která v určené době vstoupila do zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen "zaměstnání v hlubinném hornictví") a v takovém zaměstnání odpracovala stanovený počet směn). Stanovené podmínky musí být splněny současně, jinak se o oprávněnou osobu jednat nebude.

Určená doba

Úprava písm. a)

stanoví, jako podmínku, že zaměstnání v hlubinném hornictví muselo být započato před 1. říjnem 2016, tedy před nabytím účinnosti této právní úpravy. Přitom není rozhodné, zda výkon takového zaměstnání trval nepřetržitě, či byl přerušován, dostačující je prostý fakt vstupu do uvedeného zaměstnání nejpozději dne 30. září 2016.

Časové vymezení vstupu do preferovaných zaměstnání vytváří hranici, která znemožňuje vztáhnout navrhovanou úpravu na osoby, které toto zaměstnání začnou vykonávat počínaje 1. říjnem 2016. Stanovením této podmínky je vyjádřen fakt, že tato právní úprava je výjimečná s ohledem na zdravotní dopady a současnou situaci v hlubinném hornictví se značně nepříznivou perspektivou.

Doba, do kdy lze splnit stanovený počet směn v zaměstnání v hlubinném hornictví, není žádným způsobem omezena.

Zaměstnání v hlubinném hornictví

je definováno jako zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech.

Na rozdíl od úpravy nařízení vlády č. 363/2009 Sb., již neobsahuje přímý odkaz na původní předpisy. Konkrétní druh výkonu práce (konkrétní povolání) nemůže však být libovolný, neboť musí odpovídat pracovní činnosti a názvu povolání obsažených v Národní soustavě povolání. Vždy však musí být splněna podmínka, že pracoviště, na kterém se práce vykonává, musí mít charakter stálého pracoviště pod zemí v hlubinných dolech. Do tohoto osobního rozsahu nebudou tudíž spadat zaměstnanci hlubinných dolů, kteří sice (zpravidla jen občas) fárají, ale nemají stálé pracoviště pod zemí.

Počet směn

úprava písm. b)

stanoví počet odpracovaných směn v zaměstnání v hlubinném hornictví potřebný pro vznik nároku je stanoven jak obecně, tak speciálně pro případy, kdy jeho výkon musel být ukončen pro naplnění nejvyšší přípustné expozice.

Obecně platí, že pro nárok musí být v zaměstnání v hlubinném hornictví odpracováno alespoň, tedy nejméně, 3 300 směn, případně 2 200 směn v uranových dolech.

Pokud však výkon zaměstnání v hlubinném hornictví musel být ukončen z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, činí potřebný počet směn alespoň, tedy nejméně, 3 081 směn, popřípadě, jde-li o zaměstnání v hornictví v uranových dolech, 1 981 směn. Tím byla zohledněna skutečnost, že v mimořádných případech, jak při přepočtu vykázané doby před 1. lednem 1993 na směny, tak pro období po 31. prosinci 1992, mohla státem stanovená nejvyšší přípustná expozice (zejména „uranová“ 2 100 směn) způsobit porušení objektivity zápočtu odpracovaných směn. Proto byly v této úpravě použity postupy z roku 2006 při řízení o odstraňování tvrdosti při rozhodování o „hornických důchodech“ (Dodatek č. 4 k Příkazu ministra č. 30/2006).

Tato úprava je obdobná jako u nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků.

Ustanovení § 37b odst. 2 stanoví, jaké směny lze považovat za směny v zaměstnání v hlubinném hornictví, a to v závislosti na období, ve kterém byly odpracovány.

Pokud byly odpracovány po 31. prosinci 1992 (po zrušení pracovních kategorií), lze započítat pouze skutečně odpracované směny v tomto zaměstnání, přičemž platí podmínka, že jako odpracovaná směna se bude hodnotit pouze ta směna, v níž byla práce konána pod zemí po převážnou část směny. Důvody, proč nebyla nebo nemohla být odpracována směna po převážnou část pod zemí, nebudou rozhodné; rozhodný bude pouze objektivní stav odpracování převážné části směny pod zemí. Za odpracovanou směnu se nebude považovat ani překážka v práci (například dočasná pracovní neschopnost, dovolená apod.), po kterou nebyla konána práce pod zemí.

Pro hodnocení počtu směn v zaměstnání v hlubinném hornictví před 1. lednem 1993 se použijí předpisy účinné před 1. lednem 1993 (shodně jako v nařízení vlády č. 363/2009 Sb.), kdy bylo zaměstnání v (hlubinném) hornictví definováno jako zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, které bylo podle § 14 odst. 2 písm. a) a § 21 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 235/1992 Sb., zařazeno mezi zaměstnání I. pracovní kategorie, zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku 55 let. Muselo se tak jednat o zaměstnání, v nichž se vykonávají soustavně a v průběhu kalendářního měsíce převážně práce rizikové, při kterých dochází k častým a trvalým poruchám zdraví pracujících působením škodlivých fyzikálních a chemických vlivů, a tyto práce musely být vykonávány v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech. Do 31. května 1992 (podle § 1 odst. 1 a 2, přílohy č. 1 část první, bod 1 a přílohy č. 2 nařízení vlády č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, ve znění platném ke dni 31. května 1992), byla jako zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných uhelných, uranových a ostatních rudných a nerudných dolech, včetně jejich výstavby a rekonstrukce a geologického průzkumu, zařazena zaměstnání uvedená v následujícím seznamu:

Seznam zaměstnání

I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech s popisem činnosti a uvedením příslušného resortu:

1. Důlní elektromontér                        A, B, C, D, E, F, G

Řízení a provádění montáží rozvodů a zařízení rozvodu vysokonapěťové (nízkonapěťové) sítě slaboproudých rozvodů, elektrických spotřebičů, periodických a kontrolních měření, signalizačního zařízení, telefonní a dispečerské sítě, včetně oprav a údržby prováděné v dole.

2. Důlní zámečník                            A, B, C, D, E, F, G

Řízení a provádění montáží, demontáží a oprav důlních mechanismů v rámci opravářských cyklů, preventivních prohlídek, běžných a středních oprav a odstraňování provozních poruch, včetně obráběcích a svářečských prací v dole. Montáže a demontáže strojních zařízení pro jejich dopravu

3. Horník-dělník, vrtný dělník, vzorkař, dělník v geologickém    průzkumu, karotážník                                A, B, C, D, E, F, G,

Provádění a spolupráce u prací v údržbě důlních děl, výztuže, výstroje větrních a protiprašných objektů a zařízení, protipožárních a protivýbuchových uzávěr a preventivní protipožární ochrany. Jednoduché práce, obsluha a údržba důlních zařízení, práce v oboru důlního měřictví, větrání a geologie, vrtací práce, karotážní měření a perforační práce na vrtech, pomocné střelmistrovské práce, výdej výbušnin, odběr a měření vzorků a ovzduší, obsluha a zabezpečování vertikální a horizontální dopravy, plenění výztuže a výstroje, obsluha seismických automatických stanic v dole.

4. Horník, vrtač, střelmistr,    strojník báňského zařízení při ražení (s obsluhou v podzemí)                                A, B, C, D, E, F, G,    

Provádění prací a spolupráce při dobývání rud, uhlí a ostatních nerudných surovin překopů, chodeb a prorážek, dopravě těživa a materiálu, báňské údržbě důlních děl, střelmistrovských prací, prací při vrtném procesu, karotážní měření a perforační práce na vrtech, plenění výztuže a výstroje. Provádění speciálních prací a práce s dobývací a razící technikou v dole. Ověřování a zavádění nových racionalizačních postupů v dolech. Řízení, obsluha a kontrola kompresorů, dmychadel a těžních strojů

5. Báňský záchranář                        A,

Veškeré záchranářské práce v báňském průmyslu, související jak s přípravou likvidací důlních nehod a odstraňování jejich následků, tak i jejich prevencí

6. Žák středního odborného učiliště hornického        A, B,

Pravidelné provádění veškerých prací podle učebního plánu v období odborného rozvoje na vybraných pracovištích v dole.

7. Revírník, mistr důlní, vrtmistr, směnový technik, mechanik-elektromechanik úseku, mistr strojní a elektroúdržby v dole                A, B, C, D, E, F,

Organizace a řízení výroby a údržby na svěřených těžebních a přípravných pracovištích v dole. Řízení a odpovědnost za udržování strojního zařízení v provozuschopném stavu v dole.

8. Směnový technik hlavní a obvodní báňské záchranné stanice (samostatný odborný provozně technický pracovník)                A,

Řízení činnosti pohotovostního záchranného sboru a při zásazích výkon zpravidla funkce směnového velitele akce.

9. Vedoucí úseku (pole), vrchní mistr (naddůlní)        A, B, C, D, E, F,

Komplexní řízení báňského úseku v dole a přímé řízení práce revírníků a mechaniků úseku v dole.

10. Mistr odborné výchovy pro důl                A, B,

Organizace a bezprostřední řízení praktického výcviku žáků středního odborného učiliště hornického na pracovištích v dole.

11. Skladník výbušnin v dole                    A,

Zajišťování správné a bezpečné manipulace s výbušninami a jejich bezpečné uložení v dole.

12. Provozní inženýr (úseku)                    A,

Komplexní zajišťování a provádění provozního a technického dozoru, včetně inspekce v uranovém dole.

Od 1. června 1992, kdy nabyl účinnosti zákon č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií, se jako doba zaměstnání IAA kategorie, za dobu před 1. lednem 1993, započítávala doba výkonu práce podle popisu pracovní činnosti uvedeného v příslušném resortním seznamu a další doby za podmínek a v rozsahu stanovených v předpisech platných před 1. červnem 1992. Zaměstnavatelské organizace byly i nadále povinny pro tyto účely vést příslušnou evidenci. Jako doba zaměstnání v (hlubinném) hornictví se tak započítávaly nejen odpracované směny, ale i další určité situace (doby) podrobně specifikované v nařízení vlády č. 17/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, a z náhradních dob (za podmínky tzv. bezprostřední obklopenosti) pouze doba, po kterou měl občan nárok na nemocenské nebo podporu při ošetřování člena rodiny.

Pro srovnání obou období musel být stanoven převodní klíč. Zjištěním ministerstva práce a sociálních věcí u stávajících hornických zaměstnavatelů (pro účely nařízení vlády) podle výpisů z jejich personálních evidencí se jako adekvátní převodní klíč ukázal poměr „220 odfáraných směn/kalendářní rok“, tedy koeficient po zaokrouhlení 0,6.

Podle tohoto klíče se celková doba vykázaná před rokem 1993 jako zaměstnání v hornictví (IAA) převede na směny tak, že součet vykázaných (kalendářních) dnů za období před rokem 1993 se vynásobí koeficientem 0,6 a zaokrouhlí se směrem nahoru.

Pro příklad:

Doba vykázaná I AA hlubinné doly do 31. prosince 1992     (kalendářní dny)

2.1.1992 až 31.12.1992    364 dnů

364 x 0,6 = 218,6 = 219 směn v zaměstnání v hlubinném hornictví        

Převedený počet směn za období před rokem 1993 se pak sečte s vykázaným počtem směn po roce 1992 a jejich součet pak činí výsledný počet směn vykonaných v zaměstnání v hlubinném hornictví.

Úprava odst. 3 stanoví, že se tato úprava nevztahuje na ty horníky, jimž byl při přiznání starobního důchodu důchodový věk stanoven podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 107 odst. 2., a jsou tedy poživateli starobního důchodu podle nařízení vlády č. 363/2009 Sb.

§ 37c

(1) Důchodový věk pojištěnce uvedeného v § 37b se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte 7 let; při stanovení důchodového věku tohoto pojištěnce se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.

(2) Procentní výměra starobního důchodu pojištěnce, jehož důchodový věk je stanoven podle odstavce 1, se zvyšuje ode dne přiznání tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod. Zvýšení podle věty první však spolu s procentní výměrou důchodu nesmí přesáhnout nejvyšší výměru, která se stanoví tak, že nejvyšší částka výše důchodu podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, se zvýší podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává starobní důchod. Zvýšení podle věty první a druhé se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod byl přiznán ke dni 31. prosince 1995.“

Komentář k § 37c

V ustanovení 37c se upravuje stanovení důchodového věku oprávněné osoby a výpočet procentní výměry přiznávaného starobního důchodu.

V ustanovení odst. 1) je důchodový věk oprávněné osoby stanoven tak, že činí věk o 7 let nižší, než je důchodový věk obecný podle právní úpravy § 32, shodně pro muže i ženy.

Obecný důchodový věk je stanoven pro muže 60 let (pro ženy 53 až 57 podle počtu vychovaných dětí), jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936. U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se důchodový věk stanoví podle přílohy k tomuto  zákonu. Stanoví-li se důchodový věk podle této přílohy s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk, věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den (29. únor přestupného roku), považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce.

U pojištěnců narozených po roce 1965 činí podle stávající úpravy obecný důchodový věk u mužů 65 let (u žen 62 až 65 let podle počtu vychovaných dětí).

Pokud však podepíše ještě v prosinci prezident Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, schválený Poslaneckou sněmovnou dne 8. listopadu 2024 a Senátem dne 4. prosince 2024 (důchodová reforma), dojde s účinností od 1. ledna 2025 u pojištěnců počínaje rokem narození 1966 k prodlužování důchodového věku 65 let o jeden měsíc každý rok, až pro ročník 1988 dosáhne důchodový věk 67 let. Tato úprava obecného důchodového věku se promítne i do stanovení osobního důchodového věku oprávněných osob podle § 37b a § 37c zákona.

U těchto oprávněných osob tedy bude nejprve stanoven obecný důchodový věk podle uvedených kritérií, od tohoto věku se odečte 7 roků a výsledný věk bude jejich osobní důchodový věk.

Pro ilustraci uvádíme v tabulce důchodový věk pojištěnců mužů, narozených v období let 1936 až 1968 podle přílohy zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2018, s uvedením osobního důchodového věku (mužů) podle § 37c odst. 1, s promítnutím změny z důchodové reformy:

Ustanovení odst. 2 výslovně stanoví postup výpočtu procentní výměry takto přiznaného starobního důchodu.

Procentní výměra

se stanoví tak, že se nejprve vypočte tato výměra podle obecných pravidel, případně změněných od 1. ledna 2025 důchodovou reformou.

Takto zjištěná procentní výměra se dále zvýší podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod. Započtou se tedy veškeré valorizace důchodů provedené do dne předcházejícímu přiznání tohoto důchodu. Výsledná procentní výměra je však omezena, neboť nesmí přesáhnout stanovenou nejvyšší výměru. Nejvyšší výměra není vyjádřena v absolutní částce, ale je dána výpočtovým vzorcem. Stanoví se tak, že nejvyšší částka výše důchodu podle původních předpisů (5 100 Kč), se zvýší podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává starobní důchod.

Valorizace nejvyšší přípustné procentní výměry 5 100 Kč:

n. vl. č. 19/1996 Sb.        8%        tj. o 408 Kč            na    5 508 Kč

n. vl. č. 218/1996 Sb.    6%        tj. o 331 Kč            na    5 839 Kč

n. vl. č. 129/1997 Sb.    8%        tj. o 468 Kč            na    6 307 Kč

n. vl. č. 104/1998 Sb.    9%        tj. o 568 Kč            na    6 875 Kč

n. vl. č. 64/1999 Sb.        7,5%        tj. o 516 Kč            na    7 391 Kč

n. vl. č. 353/2000 Sb.    9%        tj. o 666 Kč            na    8 057 Kč

n. vl. č. 345/2001 Sb.    11%        tj. o 887 Kč            na    8 944 Kč

n. vl. č. 438/2002 Sb.    4%        tj. o 358 Kč            na    9 302 Kč

n. vl. č. 337/2003 Sb.    2,5%        tj. o 233 Kč            na    9 535 Kč

n. vl. č. 565/2004 Sb.    5,4%        tj. o 515 Kč            na    10 050 Kč

n. vl. č. 415/2005 Sb.    6%        tj. o 603 Kč            na    10 653 Kč.

n. vl. č. 461/2006 Sb.    6,6%        tj. o 704 Kč            na    11 357 Kč

n. vl. č. 256/2007 Sb.    3%        tj. o 341 Kč            na    11 698 Kč

n. vl. č. 363/2008 Sb.    4,4%        tj. o 515 Kč            na    12 213 Kč

n. vl. č. 281/2010 Sb.    3,9%        tj. o 477 Kč            na    12 690 Kč

vyhl. č 286/2011 Sb.    1,6%        tj. o 204 Kč            na    12 894 Kč

vyhl. č. 324/2012 Sb.    0,9%        tj. o 117 Kč            na    13 011 Kč

vyhl. č. 296/2014 Sb.    0,4%        tj. o 53 Kč            na    13 064 Kč

vyhl. č. 208/2014 Sb.    1,6%        tj. o 210 Kč            na    13 274 Kč

vyhl. č. 244/2015 Sb.    procentní výměra bez zvýšení

n. vl. č. 325/2016 Sb.    2,2%        tj. o 292 Kč            na    13 566 Kč

n. vl. č. 343/2017 Sb.    3,5%        tj. o 475 Kč            na    14 041 Kč

n.vl. č. 213/2018 Sb.    3,4%        tj. o 477 Kč            na    14 518 Kč

n.vl. č. 260/2019 Sb.    5,2%        tj. o 755 Kč    + 151 Kč     na    15 424 Kč

n.vl. č. 381/2020 Sb.    7,1%        tj. o 1 095 Kč            na    16 519 Kč

n.vl. č. 356/2021 Sb,    1,3%        tj. o 215 Kč + 300 Kč    na    17 034 Kč

n.vl. č. 35/2022 Sb.        8,2%        tj. o 1 397 Kč            na    18 431 Kč

n.vl. č. 136/2022 Sb.    5,2%        tj. o 959 Kč            na    19 390 Kč

n.vl. č. 290/2022 Sb.    5,1%        tj. o 989 Kč            na    20 379 Kč

zák. č. 71/2023 Sb.        2,3 %        tj. o 469 Kč + 400 Kč    na    21 248 Kč

n.vl. č. 282/2024 Sb.    0,6 %        tj. o 127 Kč            na    21 412 Kč

Pro rok 2022 mohla nejvyšší procentní výměra tohoto starobního důchodu činit:

• od 1. ledna do 31. května částku 17 034 Kč,
• od 1. června do 31. srpna částku 18 431 Kč a
• od 1. září částku 19 390 Kč.

Pro rok 2023 mohla činit nejvyšší procentní výměra tohoto starobního důchodu

• od 1. ledna do 31. května částku 20 379 Kč a
• od 1. června částku 21 248 Kč.

Pro rok 2024

• od 1. ledna činila nejvyšší procentní výměra částku 21 248 Kč (pro rok 2024 nebyla valorizována procentní výměra důchodů).

Pro rok 2025

• od 1. ledna může činit nejvyšší procentní výměra částku 21 412 Kč

Základní výměra

Od 1. ledna 2025 základní výměra všech důchodů činí částku 4 660 Kč.

Výměra „hornického důchodu“ (§ 37b a § 37c zákona) tak od 1. ledna 2025 může činit nejvýše částku 26 072 Kč.

V případě, že pro pojištěnce je příznivější (vyšší) výpočet „hornického důchodu“ podle obecných ustanovení zákona, bude mu přiznána tato vyšší výměra a speciální úprava § 37c zákona se nepoužije.

V Praze dne 11. prosince 2024

JUDr. Antonín Těšík,

právník svazu

1. Nař.vl. č 282/2024 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2025, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2025 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2025 a o zvýšení důchodů v roce 2025