Flexibilní novela zákoníku práce
Poslanci schválili flexibilní novelu zákoníku práce
Dne 7. března 2025 byla poslaneckou sněmovnou (PT 775) schválena flexibilní novela zákoníku práce.
Cílem změn mají být podle předkladatele především flexibilnější podmínky na trhu práce.
Senátu byl schválený návrh předložen 18. března 2025 (ST 70)
Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 17. dubna 2025, garančním výborem je Výbor pro sociální politiku, projedná ho i Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ústavně právní výbor.
Pokud Senát a novelu podpoří a prezident podepíše, novela by mohla nabýt (nejdříve) účinnosti 1. června 2025.
Hlavními body projednávané novely jsou:
- Stejná práce pro stejného zaměstnavatele (§ 34b odst. 2)
- v průběhu rodičovské dovolené, lze pro stejného zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.
- Prodloužení zkušební doby (§ 35)
(v současnosti je maximální délka zkušební doby 3 měsíce po sobě jdoucí, respektive 6 měsíců u vedoucích pracovníků.)
Zkušební dobu lze písemně sjednat
- až na 4 měsíce,
- u vedoucích pracovníků na 8 měsíců,
- při sjednání musí být splněna podmínka, že sjednaná délka zkušební doby nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou,
- je možné písemnou dohodou zkušební dobu prodloužit, toto prodloužení však nesmí přesáhnout maximální délku zkušební doby tj. 4 měsíce, respektive 8 měsíců u vedoucích pracovníků.
- prodlužuje se o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.
- Úprava podmínek pro opakování pracovního poměru na dobu určitou (§ 39 odst. 2)
- zůstává zachována podmínka, že pracovní poměr může být sjednán na dobu určitou v délce trvání maximálně tři roky a dvakrát může být prodloužen,
- pokud jde o zástup za dočasnou nepřítomnost zaměstnance z důvodu mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené a dovolené podle § 217 odst. 5 zákoníku práce nebude počet opakování pracovních poměrů na dobu určitou omezen,
- délka pracovních poměrů na dobu určitou však mezi dvěma smluvními stranami nesmí přesáhnout dobu 9 let od uzavření prvního pracovního poměru na dobu určitou,
- jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.
- Přeformulované zdravotní důvody převedení na jinou práci (§ 41 odst. 1)
Znění před novelou:
„(1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,
a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
b) nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice“
Po novele
„(1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,
a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice“
písmeno b) bylo zrušeno.
Uvedená úprava souvisí s novou úpravou „zdravotních „důvodů výpovědi i zavedením nové dávky rámci odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání („jednorázová náhrada“ z úrazového pojištění).
- Zařazení zaměstnance na původní práci a pracoviště (§ 47)
- jestliže zaměstnanec nastoupí zpět do práce po skončení rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště – umožňuje tak flexibilnější pracovní podmínky pro rodiče malých dětí.
Ustanovení § 47 bylo doplněno a technicky upraveno do přehledné podoby.
- Výpovědní doba (§ 51)
- výpovědní lhůta začne běžet dnem, kdy bude výpověď doručena druhé straně a skončí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce,
- zkrácení výpovědní doby na nejméně 1 měsíc
– ze strany zaměstnavatele zaměstnanci z důvodů § 52 písm. f) až h)
(-nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
-jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,
-poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a)
- ze strany zaměstnance zaměstnavateli z důvodů § 51a
důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo z důvodu přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
- Přeformulované zdravotní důvody výpovědi [§ 52 d), e)]
Znění před novelou:
„d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,
Po novele:
„d) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci,
e) dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,“.
- Vazba na změnu odstupného (§ 67 odst. 2) ve výši 12 násobku průměrného výdělku, které bude nově náležet pouze při výpovědi z důvodu naplnění NPE a zavedení nové „jednorázové náhrady“ v rámci odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
- Prodloužení lhůt pro účely výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru (§ 58)
- Pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr se zaměstnavateli prodlužuje lhůta pro příslušné právní jednání (výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru)
- subjektivní ze 2 na 3 měsíce,
- objektivní z 1 roku na 15 měsíců,
- při šetření jiného orgánu z 2 na 3 měsíce po výsledku šetření.
- Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru (§ 271ca)
- Při ukončení pracovní poměru z důvodu pracovního úrazu či pozbytí zdravotní způsobilosti již nebude zaměstnavatel vyplácet odstupné,
- bude však vyplácet v rámci odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání novou dávku – jednorázovou náhradu – pojišťovna, u které má zaměstnavatel uzavřené povinné úrazové pojištění
- náhrada bude ve stejné výši jako odstupné, tzn. minimálně 12násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance,
- byl-li vydán lékařský posudek, podle nějž zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, až po skončení pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci náhradu podle odstavce 1 v nejbližším výplatním termínu následujícím po vydání lékařského posudku. Došlo-li k přezkumu lékařského posudku ze strany příslušného správního orgánu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci tuto náhradu vyplatit v nejbližším výplatním termínu následujícím po potvrzení lékařského posudku tímto správním orgánem.
- Umožnění práce mladistvým od 14 let věku po dobu letních prázdnin (§ 244a, § 79a)
Mladistvý zaměstnanec mladší než 15 let nebo mladistvý zaměstnanec, který neukončil povinnou školní docházku
- smí v období hlavních prázdnin konat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji,
- lehkými pracemi pro účely tohoto zákona jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem,
- délka směny nepřekročí 7 hodin denně a délka týdenní pracovní doby nepřekročí 35 hodin týdně, délka týdenní pracovní doby se posuzuje souhrnně ve více pracovněprávních vztazích sjednaných mladistvým zaměstnancem,
- nesmí vykonávat práci po 20. hodině, přesčas a práce v noci.
- Výplata mzdy nebo platu na účet (§ 142 odst. 3, 4)
Znění před novelou:
„Mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty.“
Po novele:
- Mzdu vyplácí po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu na svůj náklad a nebezpečí na platební účet určený zaměstnancem,
- tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v pravidelném termínu jejich výplaty,
- zaměstnanec, kterému je vyplácena mzda nebo plat v českých korunách, může určit pro výplatu jen účet vedený v českých korunách u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva se sídlem v České republice nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v České republice,
- zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout na jiném způsobu výplaty,
- vyjádří-li zaměstnanec se způsobem výplaty na platební účet písemný nesouhlas, nebo neposkytne-li k němu potřebnou součinnost, anebo nemá platební účet zřízený, vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci mzdu nebo plat v hotovosti v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty,
- nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu jejich výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty.“.
- Výplata mzdy nebo platu v cizí měně (§ 143)
- při dodržení stanovených podmínek a se souhlasem zaměstnance, může zaměstnavatel vyplácet zaměstnanci mzdu nebo plat v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu.
- Působnost odborové organizace (§ 286 odst. 4)
- oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru,
- přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit,
- požádá-li o to zaměstnavatel, je odborová organizace povinna prokázat splnění podmínky minimálního počtu členů v pracovním poměru u zaměstnavatele a zaměstnavatel je povinen k tomu poskytnout nezbytnou součinnost,
- neprokáže-li odborová organizace splnění této podmínky jiným způsobem, je povinna poskytnout nezbytnou součinnost notáři sjednanému a hrazenému zaměstnavatelem za účelem osvědčení splnění této podmínky a sepsání notářského zápisu o tomto osvědčení.“.
- Členství v řídících a kontrolních orgánech (§ 303 odst. 3)
- dopadá výhradně na zaměstnance státní a veřejné sféry vyjmenované v § 330 odst. 3, kteří dosud měli zakázáno být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost,
- po novele činnost mohou být členy uvedených orgánů s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.
- Doručování zaměstnavatele zaměstnanci (§ 335)
- stále platí, že písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem,
- písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena
- okamžikem (dosud „dnem“), kdy zaměstnanec její převzetí potvrdí zaměstnavateli písemně,
- jestliže zaměstnanec převzetí písemnosti nepotvrdí ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího dodání, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty,
- mzdový nebo platový výměr může zaměstnavatel i bez souhlasu zaměstnance doručit zaměstnanci prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací i na jinou elektronickou adresu zaměstnance,
- písemnost doručena okamžikem, kdy její převzetí potvrdí zaměstnanec zaměstnavateli písemně;
- nedojde-li k potvrzení převzetí písemnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího odeslání, je doručení neúčinné,
- písemnost musí být zaměstnanci přístupná takovým způsobem, aby si ji mohl uložit a vytisknout.
- Informování o mzdě, platu, odměnách z dohod (§ 346a)
- zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody.
- Přechodná ustanovení (čl II)
- 1. Zkušební doba sjednaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí § 35 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
- 2. Výjimku uvedenou v § 39 odst. 2 větě druhé zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít i pro pracovní poměr na dobu určitou uzavřený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou včetně doby jejich trvání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nesmí přesáhnout 9 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou.
- 3. Byla-li výpověď z pracovního poměru doručena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se délka výpovědní doby a její začátek a konec § 51 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
- 4. Vznikl-li důvod k výpovědi podle § 52 písm. g) nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 55 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se lhůty § 58 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
- 5. Zaměstnanci, kterému vzniklo právo na odstupné podle § 67 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nepřísluší náhrada při skončení pracovního poměru podle § 271ca zákona č. 262/2006 Sb., ve znění tohoto zákona.
- 6. Podle § 123 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje zaměstnavatel i u dosavadních zaměstnanců zařazených do platového stupně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a zařadí zaměstnance do odpovídajícího platového stupně ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
- 7. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se hradí ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb., vyhlášky č. 487/2001 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., a podle § 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, rovněž jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru podle § 271ca zákona č. 262/2006 Sb., ve znění tohoto zákona.
- Podpora v nezaměstnanosti (změna zákona o zaměstnanosti od 1. ledna 2026)
- Výše podpory v nezaměstnanosti přihlíží k předchozím příjmům, má umožnit překlenout období bez práce a zvýšit šanci najít si práci novou, k důvodu rozvázání předchozího pracovního poměru se nepřihlíží,
- podpora náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu (§ 43):
- do 52 (50) let věku 5 měsíců,
- nad 52 (50) do 57 (55) let věku 8 měsíců,
- nad 57 (55) let věku 11 měsíců.
- výše podpory osob do 52 let věku
- první dva měsíce činí 80 % předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (dosud 65 %),
- další dva měsíce zůstává 50 % (jako dnes),
- zbývající část podpůrčí doby 40 % (nyní 45 %).
- zvýhodnění výše podpory osob starších 52 let
- první tři měsíce činí 80 % předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu,
- další tři měsíce zůstává 50 %,
- zbývající část podpůrčí doby 40 %.
- procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 80 % (60 %). průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
- Vyšší podpora pro osoby bez předchozích příjmů
- první 2 měsíce: 0,4násobek průměrné mzdy. v roce 2025 by to bylo 18 043 Kč (dosud 0,15násobek – 6 767 Kč),
- další 2 měsíce: 0,2násobek průměrné mzdy, v roce 2025 by to bylo 9 022 Kč (dosud 0,12násobek – 5 413 Kč,
- zbývající doba: 0,15násobek průměrné mzdy, v roce 2025 by to bylo 6 766 Kč (dosud 0,11násobek – 4 962 Kč)
- Prodloužení doby důchodového pojištění pro nárok na podporu
- pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti bude nově nutné splnit 9 měsíců důchodového pojištění (dosud 6 měsíců).
- Posuzování zdravotního stavu v pracovněprávním vztahu
(změna zákona č. 371/2021 Sb., o specifických zdravotních službách)
- Je-li lékařský posudek (o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu) vydáván pro účely pracovněprávních vztahů, je oprávněná osoba (podle odůvodnění návrhu zaměstnavatel) povinna bez zbytečného odkladu zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Tento posudek může být vydán i po ukončení pracovněprávního vztahu (§ 42 odst.4).
- Ruší se povinnost zaměstnavatele vyžadovat vstupní lékařskou prohlídku pro práce zařazené do kategorie I (§ 59).
- Účinnost
- zákon (změna zákoníku práce) nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,
- změna zákona o zaměstnanosti – zejména změna podpory v nezaměstnanosti – nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
V rámci projednávání flexibilní novely zákoníku práce nebyl schválen důležitý bod navrhovaný některými poslanci vládní koalice, a to výpověď daná zaměstnavatelem bez udání důvodu s dvojnásobným odstupným.
V Praze dne 25. března 2025
JUDr. Antonín Těšík,
právník svazu