Sdružení hornických odborů (SHO)

Dne 10. června 2020 byl přijat zákon číslo 285/2020 Sb., který novelizuje zákon číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Účinnosti nabyla novela 30. července 2020, avšak v případech, kdy je třeba, aby dotčené subjekty měly čas se na změnu připravit nebo v případech, kdy se nové nároky odvozují od kalendářního roku, nabývají vyjmenovaná ustanovení účinnosti 1. ledna 2021. V našem závěrečném článku stručně rozebereme novou úpravu dovolené.

Jednu z významných věcných změn promítnutých v současné novele zákoníku práce představuje nová koncepce dovolené. Ukazuje se, že dosud používaná jednotka pracovního dne dovolené je nevyhovující, a proto bylo nově stanoveno, aby právo na dovolenou, jakož i její čerpání byly založeny na příslušné délce týdenní pracovní doby vyjádřené v hodinách. 

Zákoník práce – 5. část 

Dovolená 
Novou právní úpravu dovolené lze charakterizovat jako určité zjednodušení, ale zejména výrazné zpřesnění jejího výpočtu a nastavení rovných podmínek pro její čerpání všemi zaměstnanci v závislosti na srovnatelné odpracované týdenní pracovní době bez ohledu na způsob jejího rozvržení do směn. To také koresponduje s požadavkem zákoníku práce stanoveným v § 96 odst. 1, podle něhož evidence odpracované doby musí být vedena v hodinách („od – do“). Lze tedy shrnout, že „kdo je obeznámen s dosavadní právní úpravou dovolené, poradí si snadno i s novou“. Stručně k jednotlivým změnám v nové právní úpravě dovolené: 

1. Druhy a výměra dovolené 
● dosavadní samostatné druhy dovolené se redukují na dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část a dále dodatkovou dovolenou, 
● zrušuje se dovolená za odpracované dny, 
● výměra dovolené v týdnech zůstává zachována (minimální výměra činí 4 týdny za kalendářní rok). 

2. Dovolená za kalendářní rok (podmínky vzniku práva a délka dovolené): 
● podmínkou pro vznik práva je výkon práce za nepřetržitého trvání pracovního poměru po dobu 52 týdnů v kalendářním roce v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období (tak jako dosud se nepřihlíží k případné práci přesčas), 
● délka dovolené se stanoví jako násobek příslušné stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby příslušnou výměrou dovolené používanou u zaměstnavatele (např. 40 x 4, 37,5 x 5, 40 x 8). 

3. Poměrná část dovolené (podmínky vzniku práva a délka dovolené): 
● podmínkou pro vznik práva je výkon práce za nepřetržitého trvání pracovního poměru po dobu alespoň 4 týdnů v kalendářním roce v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období (tak jako dosud se ani zde nepřihlíží k případné práci přesčas), 
● délka poměrné části dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu 1/52 uvedené týdenní pracovní doby vynásobenou příslušnou výměrou dovolené používanou u zaměstnavatele (např. při odpracování desetinásobku stanovené 40hodinové týdenní pracovní doby činí dovolená 10/52 ze 40 x 4;…..x 5; ……x 8), 

4. Prodloužení délky dovolené 
● odpracuje-li zaměstnanec podle rozvrhu směn (např. při nerovnoměrném rozvržení týdenní pracovní doby) v kalendářním roce více jak 52násobek stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o 1/52 dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu. 

5. Změny délky týdenní pracovní doby během kalendářního roku 
● dojde-li během téhož kalendářního roku u zaměstnance ke změnám délky týdenní pracovní doby (např. je přeřazen z dvousměnného pracovního režimu s 38,75hodinovou týdenní pracovní dobou do nepřetržitého pracovního režimu s 37,5hodinovou týdenní pracovní dobou nebo na základě žádosti zaměstnance dojde ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby v délce 40 hodin na sjednanou kratší týdenní pracovní dobu v délce 20 hodin), přísluší mu dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní pracovní doby; výpočet je možno provést více způsoby – buď součtem dílčích výsledků za každé období samostatně, nebo průměrem připadajícím na týden z celkového součtu týdenních pracovních dob za příslušné sledované období. 

6. Dodatková dovolená 
● obdobně jako v případě dovolené za kalendářní rok je i dodatková dovolená v délce jednoho týdne vyjádřena v hodinách odpovídajících příslušné týdenní pracovní době zaměstnance, 
● výčet prací zvlášť obtížných se pro účely dodatkové dovolené rozšiřuje o činnosti spočívající v čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů a dalších podobných zařízení s rizikem zvýšeného nebezpečí infekce, 
● ke zpřesnění dochází v tom směru, že pro účely dodatkové dovolené, kromě pobytu v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, se za výkon práce nepovažují doby uvedené v § 216 odst. 2 a § 348 odst. 1 zákoníku práce – tedy započítává se pouze skutečný výkon práce za stanovených zvlášť obtížných podmínek, 
● podmínky vzniku nároku na dodatkovou dovolenou při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol se nemění. 

7. Vliv překážek v práci na dovolenou 
● zachovává se sice dosavadní výčet překážek v práci, které se pro účely dovolené podle dosavadní úpravy nepovažují za výkon práce, avšak v nové koncepci dovolené jsou uvedené překážky započítávány jako odpracovaná doba pouze v rámci souhrnného limitu, kterým je 20násobek příslušné stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby zaměstnance, a to vždy v každém kalendářním roce zvlášť, 
● uvedený limit je třeba upravit obdobně jako v případě úpravy délky dovolené, jestliže v průběhu téhož kalendářního roku dochází u zaměstnance ke změně délky týdenní pracovní doby [viz výše písm. e)], 
● navíc uvedené „limitované“ překážky v práci lze považovat za výkon práce jen, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v příslušném kalendářním roce odpracoval alespoň 12násobek stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. V části právní úpravy týkající se čerpání dovolené byly provedeny jen dílčí změny, které lze stručně charakterizovat takto: 
● stanovení možnosti převodu části nevyčerpané dovolené na žádost zaměstnance; tato možnost je však podmíněna tím, že zaměstnanec v příslušném kalendářním roce vyčerpal alespoň 4 týdny dovolené, na něž mu v tomto roce vzniklo právo, a zaměstnavatel s převodem dovolené souhlasí, 
● určit čerpání dovolené v délce kratší, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, lze jen se souhlasem zaměstnance, 
● požádá-li zaměstnanec o poskytnutí dovolené v den, na který připadl svátek, ale v němž byl povinen směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 zákoníku práce, započítává se mu do dovolené, 
● novela řeší problém tzv. „dovolenkových pokladen“ u zaměstnanců v oboru stavebnictví vyslaných do členských států Evropské unie, které systém těchto pokladen zavedly, tím, že zaměstnavatel není povinen za dovolenou poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu v rozsahu, ve kterém mu přísluší náhrada za dovolenou podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán, 
● zrušuje se dosavadní institut krácení dovolené pro překážky v práci, které se nepovažují pro účely dovolené za výkon práce, a nadále se umožňuje krácení dovolené jen z důvodu neomluvené absence zaměstnance v práci. Závěrem upozorňujeme, že podle bodu 2 přechodného ustanovení novelizačního zákona se právo na dovolenou, které vzniklo přede dnem 1. ledna 2021, a čerpání této dovolené, i když k němu dojde po 31. prosinci 2020, řídí § 211 až 223 zákoníku práce, ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2021.

JUDr. Antonín Těšík, Mgr. Markéta Marinková právníci OS PHGN