Sdružení hornických odborů (SHO)

Na vyřešení předčasných důchodů nebudeme čekat, horníci se umí ozvat, varuje předseda SHO OKD Jaromír Pytlík

Na nepříznivý vývoj mezd zaměstnanců důlní společnosti OKD Ostrava v prvním čtvrtletí letošního roku zareagovala rada Sdružení hornických odborů (SHO) tak, že požádala zaměstnavatele o navýšení mzdových tarifů a o další úpravy v kolektivní smlouvě. Odbory se nakonec se zaměstnavatelem dohodly na zvýšení hodinových mzdových tarifů a dalších pozitivních úpravách pro zaměstnance, což bylo zakotveno v Dodatku č. 8 ke kolektivní smlouvě OKD, který začal platit od 1. července letošního roku. O průběhu kolektivního vyjednávání a dalším dění v OKD jsme hovořili s předsedou hornických odborů Ing. Jaromírem Pytlíkem. 

O kolik si vlastně polepšili horníci od 1. července?
Rád bych nejdříve uvedl, že máme se zaměstnavatelem uzavřenou dohodu pro letošní rok, která říká, že se budeme při vyjednávání pohybovat v oblasti reálných mezd. Bohužel, v prvním čtvrtletí letošního roku došlo k výraznému poklesu mezd horníků. Na některých lokalitách to bylo dokonce pod 30 tisíc korun průměrného výdělku. S tím jsme pochopitelně nemohli souhlasit. Stejně tak ani s řešením, které předpokládá, že dorovnání mezd by se uskutečnilo na konci roku jednorázovým vyplacením většího objemu peněz. Podle nás to není účelné a byla by to devastace vztahu zaměstnavatele k odměňování horníků za poctivou práci, kterou každodenně odvádějí v nepředstavitelně náročných a zdraví devastujících pracovních podmínkách. Proto jsme otevřeli jednání se zaměstnavatelem a požádali ho o nápravu, tedy o navýšení mezd ve mzdových tarifech. Smluvní strany se nakonec dohodly na změně kolektivní smlouvy uzavřené pro roky 2014 až 2018, konkrétně uzavřením dodatku kolektivní smlouvy číslo osm. Dohodli jsme, že mzdové výměry základních a smluvních mezd se u důlních dělníků zvýší o 3 koruny na hodinu a u povrchových dělníků o dvě koruny na hodinu. U techniků, kteří fárají pod zem, dojde
k navýšení o 450 korun měsíčně a u povrchových techniků o 350 korun měsíčně. Navýšení se týká i smluvních techniků. Dohoda je platná od 1. července 2015. Rád bych zdůraznil, že úpravy ve mzdových tarifech nebyly ničím podmíněny, a proto nelze požadovat po zaměstnancích změnu pracovních smluv, například místo výkonu práce. Dochází pouze ke změně mzdových tarifů.

Co budou odbory dělat, pokud by ve zbývajících kvartálech opět došlo k poklesu mezd?
V případě, že by vývoj mezd byl opět negativní nebo neodpovídal dohodnutému dodatku kolektivní smlouvy, tak bychom v listopadu zahájili s vedením OKD jednání o navýšení mezd na Vánoce.

Považujete navýšení mezd dohodnuté v dodatku za odpovídající kompenzaci za propad v prvním kvartálu?
Jsem o tom přesvědčen. Odbory nesmí připustit, aby náprava poklesu mezd horníků byla v plné režii zaměstnavatele. Mohlo by se potom stát, že některé skupiny zaměstnanců by dostaly přidáno výrazně více a druhé by měly velmi málo. Domníváme se, že bychom se měli v odměňování vrátit na úroveň, kterou jsme dosahovali před rokem 2014. V kolektivní smlouvě máme dohodnuto, že letošní rok se bude ve mzdové politice řídit podle úrovně mezd roku 2013. To znamená mzdy 34 000 korun plus inflace. Usilujeme o to, aby navýšení mezd bylo rovnoměrné pro všechny zaměstnance.

V červnu zasedala rada SHO. O čem jednala?
Řešili jsme především, co bude s předčasnými hornickými důchody. Návrh zákona na řešení důchodů horníků, kteří nastoupili do dolu po roce 1993, již delší dobu leží v legislativní radě vlády. Problematiku hornických důchodů jsme projednali téměř s celou vládou. Několikrát jsme jednali s premiérem Bohuslavem Sobotkou, ministry Andrejem Babišem, Pavlem Bělobrádkem, Janem Mládkem, Lubomírem Zaorálkem a ministryní Michaelou Marksovou. Několikrát jsme jednali s úředníky ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí. Obeslali jsme písemně všechny poslance, senátory, primátory a starosty z regionu i hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka. Dostali podrobné analýzy počtu zaměstnanců, kterých se tyto důchody týkají a budou týkat, které vypracovalo OKD. A výsledek žádný. Rovněž obdrželi jednoduchou prezentaci k důchodům horníků. Proč to tak dlouho trvá? Kde jsou předvolební sliby politiků? Určitě nebudeme čekat do dalších voleb, ale bude třeba se výrazně ozvat! A havíři to umí!

Existuje ze strany vládní koalice nějaký odpor k tomu, aby potřebný zákon o důchodech byl přijat?
Vláda zaujala pozici mrtvého brouka. Návrh zákona, který řeší předčasné důchody horníků, leží už hodně dlouho v legislativní radě vlády. Zvažovali jsme i uspořádání demonstrace, až bude v červenci zasedat vláda v Moravskoslezském kraji. Protože nevíme, zda se zasedání vlády odehraje v Ostravě nebo Karviné, konání demonstrace jsme pozastavili. Požádali jsme dopisem premiéra Sobotku, aby se jednání uskutečnilo v Karviné, kde bychom nějakou akcí prezentovali, že je třeba legislativně předčasné odchody horníků do důchodu urychleně dokončit. To jsme plánovali na 22. června, demonstraci jsme však museli odvolat. Musíme proto najít jiné způsoby, jak urychlit přijetí potřebné legislativy. Pokud by se vláda k tomu neměla, jsme připraveni to podat jako poslanecký návrh, jsme o tom domluveni s několika poslanci.

Máte informace o tom, že by se k horníkům chovali tak arogantně v nějaké jiné zemi EU, jak to činí naše vlády od roku 1990?
Ne, to nikde neexistuje. V prezentaci, kterou jsme zaslali politikům, jim proto poskytujeme informaci o hornických důchodech v některých zemích EU. Například v Polsku horníci po 25 letech odpracovaných v dole, navíc v rámci reorganizace polského hornictví o další čtyři roky mohou počítat s podporou ve výši 75 procent jejich průměrné mzdy. V Maďarsku odcházejí horníci do důchodu po 25 letech odpracovaných v dole nebo po odpracování 5000 směn. V Bulharsku výjimečně v 45 letech, při splnění podmínek v počtu odpracovaných směn v 52 a 57 letech podle pracovních kategorií. V Rumunsku výjimečně v 45 letech po odpracování 20 let v podzemí. V Řecku v 55 letech při minimální odpracované době 4500 dnů (15 let).

Jedná s vámi zaměstnavatel o vývoji zaměstnanosti v OKD?
Na konci loňského jsme řešili se zaměstnavatelem propuštění zhruba 250 lidí. Dbali jsme na to, aby se to týkalo pouze zaměstnanců, zajištěných důchodem a podobně. To samé proběhlo v prvním kvartále letošního roku. Mohu konstatovat, že to dopadlo dobře. Ze zhruba 250 lidí jich odešlo pouze devět výpovědí. Ostatní po dohodě, což považujeme za velký úspěch. Nyní se chystá snížení stavů na úpravárenském závodě, ale týká se pouze lidí, kteří sami chtějí odejít s odpovídajícím odstupným. Což je vynikající. Nepředpokládáme do konce roku žádné výrazné změny.

V médiích se objevila se zpráva, že Důl Paskov, který by měl skončit s těžbou uhlí do roku 2017, dosahuje výborných těžebních výsledků. To by mohlo umožnit pokračování těžby i po roce 2017.
Když premiér Sobotka fáral na Dole Lazy, tak jsme ho seznámili se žádostí hornických odborů, aby uzavřená dohoda na těžbu uhlí do roku 2017 nebyla považovaná za definitivní. Řekli jsme mu, že jsme toho názoru, že Důl Paskov může úspěšně těžit i po roce 2017. Paskov sice má vyšší náklady na těžbu s ohledem na hloubku dobývání a nízké sloje, ale těží nejkvalitnější koksovatelné uhlí v Evropě. Navíc má na dlouhou dobu vyřešené střety zájmů na dobývacím poli, což už není na ostatních důlních závodech.

Máte ve svém snažení podporu vedení Českomoravské konfederace odborových svazů?
Náš odborový svaz je členem ČMKOS a má i odpovídající zastoupení na sněmu ČMKOS. Na posledním jednání sněmu jsem vystoupil a požádal delegáty o podporu při prosazování hornických důchodů. Zároveň jsem je požádal, aby se v současné době neotevírala jednání o předčasných důchodech pro ostatní pracovní kategorie. Řekl jsem jim, že plně uznáváme, že i další náročné kategorie mají nárok na předčasné důchody, a že je v jejich úsilí o předčasné důchody podpoříme. Zdůraznil jsem ale, že s úsilím o předčasné důchody začal před řadou let jako první právě náš odborový svaz, a proto jsme přesvědčeni, i vzhledem k tomu, že se naše žádost dostala už do Legislativní rady vlády, jako první by se měly dořešit hornické důchody.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je prioritou pro odbory. Jak si v tomto ohledu vede Odborový svaz PHGN?
Jako místopředseda odborového svazu, který je mimo jiného zodpovědný za činnosti za práci svazu na tomto úseku, zaplaťpánbůh nemám v tomto ohledu zase až tak moc práce, protože náš svazový systém BOZP a svazoví inspektoři práce odvádějí velmi dobrou práci a já tak mám dobrý přehled, co se v této oblasti děje na úrovni odborového svazu. Díky tomu může vedení svazu i Rada svazu kvalifikovaně rozhodovat a přijímat reálná opatření. Na druhou stranu nejsme a ani nemůžeme být spokojeni, že stále dochází k těžkým a smrtelným pracovním úrazům. Před námi je letní období, které je vždy velmi náročné. Vysoké teploty venku mají samozřejmě dopad na pracovní podmínky. Je proto nutné dbát na správný přísun tekutin. Letní opatření je zpracováno i pro podmínky hlubinných horníků, kde v hloubce kolem tisíce metrů jsou vysoké teploty. Je tedy na nás, aby pitný režim pro hlubinné horníky byl striktně dodržován. Pokud tomu tak není, horníci se musejí obrátit na své přímé nadřízené, odborové úsekové či závodní inspektory bezpečnosti práce, popřípadě zajít přímo na závodní výbor. Rád bych členům odborového svazu a všem zaměstnancům našich odvětví popřál hezké prožití nadcházejícího letního období a příjemnou dovolenou.

Předáci odborů Jan Sábel, Jaromír Pytlík a Josef Středula při fárání na Dole Lazy (2015)

autor: Petr Kolev

foto: (ivz)