Ministra Vlčka jsme opět vyzvali k jednání o Energetické tripartitě říká předseda OS PHGN Rostislav Palička
Listopadové zasedání III. rady odborového svazu mělo na programu projedná ní a schválení návrhu rozpočtu včetně rozpočtového provizoria do 30. dubna 2025. V dubnu by pak II. sněm OS PHGN, který se uskuteční 24. dubna v hornickém hotelu Harmonie v Luhačovicích měl návrh rozpočtu definitivně schvá lit. Jedná se o klíčový dokument, bez něhož by další činnost svazu nebyla možná. Na programu byla rovněž informace o vyjednávání dodatku odvětvové smlouvy pro rok 2025. Rada rovněž schválila zaslání otevřeného dopisu ministrovi průmyslu a dopravy Lukáši Vlčkovi. O této a dalších událostech hovořil HGN s předsedou hornických odborů Rostislavem Paličkou.
Je včasné schválení rozpočtu skutečně tak důležité?
Bez přehánění je to klíčový dokument. Bez finančního zajištění by nebylo příští rok možné uskutečňovat a plnit úkoly uložené sjezdem a sněmy našeho svazu. Příprava a vypracování rozpočtu je velice náročná a zodpovědná prá ce. Proto chci prostřednictvím HGN poděkovat zaměstnancům pražského pracoviště, kteří připravili úsporný, ale realistický rozpočet. htěl bych zároveň poděkovat revizní komisi, která ve spolupráci s naší účetní Miladou Kračmarovou odvedla při přípravě rozpočtu velký kus odborné práce, díky níž mohu z pověření rady předložit 24. dubna II. sněmu návrh rozpočtu. Věřím, že bude delegáty sněmu bez problémů schválen.
Se zástupci zaměstnavatelů bylo zahájeno vyjednávání o dodatku odvětvové smlouvy. Jakou důležitost tomu přikládáte?
Vnímáme to nejen jako svazovou prioritu, ale rovněž jako poslání. jehož výsledek ovlivňuje i vyjednávání podnikových kolektivních smluv. Náš svaz je v tomto oboru přímo rekordmanem, protože se nám podařilo uzavřít se zástupci zaměstnavatelského svazu odvětvovou smlouvu s platností na deset let. V dnešní turbulentní době to považujeme za velice důležité. Do roku 2032 tak budeme vy jednávat pouze dodatky odvětvové smlouvy. To slovíčko pouze bych dal do uvozovek. V dodat cích odvětvové smlouvy vyjednáváme rovněž růst mzdových tarifů.
Chcete naznačit, že ostatní odborové svazy nevyjednávají v odvětvových smlouvách mzdovou část?
Jsou kolektivní smlouvy vyššího stupně, které nezahrnují mzdovou část, prostě o růstu zaměstnaneckých mezd v nich nenajdete ani zmínku. Zato naše odvětvová smlouva a její dodatky každoročně dávají jakési mantinely a také inspiraci pro odborové organizace ve firmách. Letošní dodatek číslo 2 byl již zpracován svazovými vyjednavači a návrh odeslán zaměstnavatelskému svazu. Zaměstnavatelé náš návrh odmítli a zaslali protinávrh, o kterém budou oba týmy společně jednat. Vyjednávání je teprve na začátku. O průběhu a výsledcích budeme samozřejmě naše členy a čtenáře HGN pravidelně informovat.
Důležité také bude dodatek a mzdy co nejdříve vyjednat a podepsat, že?
To je samozřejmě z našeho pohledu velice žádoucí, ale vzhledem k tomu, že už máme prosinec a vánoční a novoroční svátky před sebou, tak bude pro obě strany složité společně najít termíny pro další vyjednávání. Do konce letošního roku to myslím nebude. Na radě jsem informoval kolegy o akcích, kterých jsem se z titulu předsedy odborového svazu zúčastnil, ať už to byla rada ČMKOS nebo velká tripartita. V této souvislosti musím pochválit kolegy z Průmyslové aliance odborových svazů, že jsme konečně začali více spolu pracovat.
V čem ta spolupráce spočívala?
Konkrétně se projevila v čase, kdy se jednalo o možnosti dřívějšího odchodu do důchodu pro zaměstnance z náročných a těžkých profesí. Společně jsme jednali s poslanci a senátory a žádali je, aby nám pomohli prosadit dřívější odchody do důchodu nejen pro pracovníky ze 4. kategorie, ale i pro zaměstnance ze 3. kate gorie. Před podpisem vládní důchodové refor my jsme požádali o jednání také pana prezidenta. Zatím nereagoval a odjel na čtrnáctidenní pracovní cestu do Afriky. Doufejme, že to před jeho podpisem důchodové reformy ještě stihneme.
Jak to nakonec dopadlo, všichni víme. Pozměňovací návrh poslanců Jana Jakoba a Marka Bendy prošel a předčasný důchod byl uznám pouze zaměstnancům ze 4. kategorie. Více než 120 tisíc pracovníků spadajících pod 3. kategorii nárok na předčasný důchod nebude mít. Jaký je názor odborů, které se v této záležitosti velice angažovaly?
Můžu odpovědět pouze za sebe, nikoliv za průmyslovou alianci. Za mě, expresivně řeče no, to byla prasárna nejvyššího stupně. Tím pádem jsou podmínky pro odchod do předčas ného důchodu pro náročné a těžké profese opět horší a složitější. Vezměme dnešní pade sátníky z náročných profesí, kteří už můžou mít fyzicky odpracováno dvacet až třicet let, ale uznáno jim bude třeba pouze 10 let a zbytek je jim k ničemu. Největší zvěrstvo ale je, že se tady bavíme o 15 měsících za 2200 směn pro náročné profese, ale zároveň má dojít k prolomení hranice 65 let pro nárok na odchod do starobního důchodu a její posunutí až na 67 let. Takže na jedné straně vláda chce jen mini mu lidí umožnit dřívější odchod do starobního důchodu a na druhé straně jim zvedne obecný věk pro odchod do důchodu. Proto tvrdím, že to je vůči těžce pracujícím lidem normální zvěrstvo.
Je zcela vyloučeno, aby lidé z těžkých profesí vydrželi pracovat až do 67 let?
Zaměstnanci z psychicky náročných a těžkých profesí nejsou schopni splnit ani hranici 65 let. Odchod do důchodu až v 67 letech je naprosto vyloučený.
Jaká je po těchto vládních sólokaprech nálada v členských organizacích a mezi zaměstnanci?
Nálada mezi lidmi na černém i hnědém uhlí je mizerná. Na jednání rady se o tom vzájemně informujeme. Ani v ostatních firmách není situace o moc lepší. Bavíme se tady o uzavírání firem a propouštění zaměstnanců, což se nás jako oboru dotýká asi nejvíce. Vzhledem k předraženým cenám za energii, Green Dealu a nesmyslným emisním povolenkám krachují naše porcelánky, omezuje se těžba energetického hnědého uhlí, tradiční těžký průmysl se nalézá v obrovských problémech. Uvedu pouze vytunelovanou firmu Liberty. Automobilový průmysl uzavírá provozy a propouští lidi. Je otázka, z čeho se bude dotovat státní poklad na. Systematické likvidaci průmyslu a těžebních odvětví nebudeme jako odbory pouze přihlížet. Snažíme se přimět vládní politiky, hlavně z MPO k jednání.
Daří se vám to?
Už vloni, když byl ministrem průmyslu bankéř Jozef Síkela, jsme s předsedou Odborového svazu ECHO Karlem Klusákem požádali tohoto ministra o jednání k ustavení Energetické tri partity. Marně. Bankéř Síkela pro průmysl a energetiku neudělal vůbec nic, a za to ho povýšili na eurokomisaře. Letos po nástupu nového ministra Lukáše Vlčka jsme ho rovněž oficiálně vyzvali k jednání o stejné otázce. Opět marně. Více než měsíc čekáme na to, že nám pan ministr alespoň odpoví. Z toho důvodu jsem na poslední radě seznámil kolegy se zněním otevřeného dopisu, ve kterém ministra opět žádá me o jednání. Oba ministři postupně navštívili Sokolovskou uhelnou, jednali s vedením společnosti, navštívili některé provozy, ale ani jeden z nich se nesetkal s odbory, nebo se zaměstnanci. Jedná se o pohrdání jak odbory, tak zaměstnanci samotnými. Pocházím z OKD, a když se tato firma ocitla v problémech, bývalí politici se tam střídali jak na běžícím pásu a všichni s místními odbory jednali.
Oba zmínění ministři sice s odbory nejednají, ale zato se proslavili některými výroky, že?
Ano, ukazuje se, že sankce uvalené na ruský plyn jaksi nefungují, protože do Evropy i k nám proudí dál. Vzpomeňme na výrok ministra Síkely po jeho jednání v Německu, že ruský plyn nepotřebujeme, přátelé v Německu ho ujistili, že v případě potřeby omezí vlastní spotřebu plynu, který nám pak budou za výhodné ceny na svůj úkor posílat.
Skutečně nám přátelé z Německa posílají plyn za výhodných podmínek?
Ani náhodou. I v médiích se lze dočíst, že v současné době například Rakousko a Maďar sko nakupuje ruský plyn přes Ukrajinu za 6 korun za kubík. My nakupujeme ruský plyn od našich přátel z Německa za 92 korun za kubík. Takové má Česká republika geniální ministry průmyslu a vládní politiky.
Uvedl jste, že i ministr Vlček se za krátkou do bu, co je ve funkci, stačil proslavit geniálními výroky. Silvestr teprve bude, ale zkuste nás na závěr našeho rozhovoru ještě jednou pobavit.
Ocituji jeho výrok pronesený v Rozstřelu na iDnes: „Green Deal je ohromná příležitost pro český průmysl. Pro levnější ceny energie, nová a dobře placená pracovní místa. Je to příležitost, za níž půjde ohromné množství peněz. Byli bychom hloupí, kdybychom ji nevyužili.“ Podle mě je těžké říct, zda svým slovům pan ministr skutečně věří. Není tedy divu, že odmítá jednat s odbory. O tom, co si odboráři o této vládě opravdu myslí, se dočtete v anketě, která proběhla v rámci posledního jednání rady.
Před námi jsou vánoční svátky, které by měly být ve znamení klidu a pohody. Co při této příležitosti vzkážete našim čtenářům a členům odborového svazu?
Byl bych šťastný, kdybych vůbec nemusel hovořit o negativech. Jsme hornický odborový svaz, který se potýká se strašlivými problémy přicházejícími z Evropské unie a od této i předešlých domácích vlád. Na druhou stranu se blíží Vánoce, kdy se u štědrovečerního stolu spolu sejdou rodiny, budeme si navzájem dá vat dárky a činit radost. Mysleme na své blízké, na jejich a své zdraví a rodinné štěstí a doufejme, že příští rok po parlamentních volbách společně vplujeme do klidnějších a optimističtějších vod. Jménem svým i jménem rady OS PHGN přeji našim členům a zaměstnancům, aby si přes vánoční svátky odpočinuli a v rodinném kruhu je strávili v co nejpříjemnější atmosféře. A do nového roku jim přejeme dobré kolektivní smlouvy a mzdy a slušné zaměstnavatele.
Stalo se po uzávěrce
Na webu osphgn.cz byl umístěn otevřený dopis ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi. Z jeho sekretariátu přišla bezprostředně odpověď, že by se jednání ministra s odboráři o ustavení Energetické tripartity mohlo uskutečnit 17. prosince. Vedení odborového svazu oceňuje, že na rozdíl od předešlého ministra Jozefa Síkely, si Lukáš Vlček dokáže najít čas na osobní setkání s předsedy odborových svazů PHGN a ECHO Rostislavem Paličkou a Karlem Klusákem.
Předseda Rostislav Palička zahajuje jednání 3. rady OS PHGN, která mimo jiné projednala a schválila stěžejní dokument: návrh rozpočtu na rok 2025. Předsedkyně Dita Hricová informovala radu, že revizní komise návrh rozpočtu kontrolovala na svém jednání o den dříve a doporučila radě návrh rozpočtu schválit.
Autor, foto: Petr Kolev
Článek vyšel v HGN č. 12/2024