Potíže s bederní páteří mohou nově vést až k uznání nemoci z povolání
Od 1. ledna 2023 bude možné těžké poškození bederní páteře uznat jako nemoc z povolání. Aby ale pacient dosáhl na finanční odškodnění, bude muset splnit přísná kritéria. I kvůli jejich nastavení odborníci očekávají, že se změna nedotkne velkého počtu zaměstnanců. Lze předpokládat, že uznány budou jednotky až nižší desítky případů ročně.
Odškodnění pacientů s těžkým poškozením bederní páteře v důsledku vysoké zátěže fyzickou prací se bude týkat zejména pracovníků ve stavebnictví, při dobývání surovin, u transportu těžkých nákladů, ale také ve zdravotnictví, pokud se prokáže, že u nich pravidelně docházelo k vysoké zátěži páteře. Vše upravuje Nařízení vlády č. 506/2021 Sb. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-506
„Kritéria pro uznání této nemoci z povolání jsou definována pro jednotlivé věkové skupiny a podle věku dále zpřísněna, protože právě věk člověka je jedním z rizikových faktorů pro vznik poškození bederní páteře. Ta pravidla jsou poměrně striktní. O jejich nastavení se vyjednávalo několik let a zpřísnění si vyžádali zástupci zaměstnavatelů v rámci tripartity,“ přibližuje vznik podmínek doc. MUDr. Pavel Urban, CSc., z Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu.
Musí být splněny všechny uvedené předpoklady:
1) Onemocnění si vyžádalo celkem alespoň 12 měsíců pracovní neschopnosti dle zdravotní dokumentace pacienta.
2) Nemoc vyšetřil a zhodnotil neurolog jako nejméně středně těžké chronické onemocnění bederní páteře a jednoznačně vyloučil jiné diagnózy, například následky úrazu nebo vrozené poruchy páteře. Závažnost neurologického nálezu dosáhla požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta.
3) Závažný nález na bederní páteři byl potvrzen také vyšetřením pomocí magnetické rezonance a dosáhl požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta.
4) Riziková práce trvala nejméně tři roky, přičemž pracovní podmínky každého pacienta zhodnotil fyziolog práce na základě šetření na jeho pracovišti jako dlouhodobé a vysoce zatěžující bederní páteř.
„Předpokládá se, že nemocní pracovali nejméně 3 roky v profesi, v níž se pravidelně vyskytuje časté ohýbání trupu anebo úklony při držení, zvedání a přemísťování těžkých břemen. Pokud pacient nevyhoví vyjmenovaným podmínkám, nemá na uznání nemoci z povolání naději. Lze očekávat, že tímto přísným sítem projde ročně přibližně 20-25 osob v celé České republice. Na Slovensku se tyto nemoci hlásí už od roku 2004 a počty uznaných tam jsou na úrovni jednotek případů ročně. Podobně ani v Německu nepřesahuje počet onemocnění bederní páteře 1 % uznaných nemocí z povolání a během let zvolna klesá,“ vysvětluje prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., emeritní přednostka Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a VFN.
O uznání nemoci z povolání rozhodují tzv. Střediska nemocí z povolání spádová pro určitý kraj nebo okres (https://www.mzcr.cz/seznam-poskytovatelu-kterym-bylo-udeleno-povoleni-uznavat-nemoci-z-povolani/). Na tato centra pacienty doporučí ošetřující lékaři, případně se mohou sami hlásit. Musí však mít doloženy zdravotní nálezy i celkové roční trvání pracovní neschopnosti pro tuto diagnózu ze zdravotnické dokumentace.
„Každý zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou nemocí z povolání pojištěn u komerčních pojišťoven. Pacient dostane náhradu za ztrátu na výdělku po dobu a eventuálně i po ukončení pracovní neschopnosti, dále náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění úměrně závažnosti onemocnění (vyjádřené v bodech), případně za náklady spojené s léčením,“ popisuje postup doc. MUDr. Marie Nakládalová, PhD., z Kliniky pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc. Konkrétní výši bodů stanoví připravovaná aktualizace Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. „Tím, že je pro uznání nemoci z povolání podmínkou trvání pracovní neschopnosti 12 měsíců kumulativně během tří let a také podmínka nejméně tříleté rizikové práce, skýtá to možnost úpravy pracovních podmínek konkrétnímu zaměstnanci tak, aby k pokročilému postižení, které splní podmínky pro uznání nemoci z povolání, ani nedošlo,“ dodává docentka Nakládalová.
„Hlavní roli v prevenci onemocnění bederní páteře má i zde, jako u mnoha dalších nemocí z povolání, zaměstnavatel. Je zodpovědný za pracovní podmínky svých zaměstnanců a vybavení pracovního místa. Práce ale není tím jediným faktorem, který ovlivňuje zátěž bederní páteře. Velmi důležitou prevencí je také zdravý životní styl, zejména hlídání si nadváhy a dostatek zdravého pohybu, což ostatně platí obecně pro mnoho dalších onemocnění. Je potřeba, aby se každý z nás pravidelně a vědomě staral o své zdraví,“ zdůrazňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.
„Zařazení konkrétní diagnózy na seznam nemocí z povolání má i značný preventivní význam. Upozorní totiž zaměstnavatele na pracovní místa a činnosti, která mohou způsobit postižení, což následně vede k preventivním opatřením a konečně k možnému poklesu počtu těchto onemocnění,“ uzavírá MUDr. Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu a upřesňuje, že i pacient, který už nyní dlouhodobě trpí potížemi s bederní páteří a splňuje kritéria, může o uznání nemoci z povolání žádat 3 roky zpětně od zařazení nové položky do seznamu.
ilustrační foto (Pixabay)
Zdroj: Státní zdravotní ústav