Pozměňovací návrh poslanců připraví více než 100 000 pracovníků o předčasný důchod
Hodnocení kolektivní smlouvy vyššího stupně za letošní první pololetí proběhlo v srpnu v Praze za účasti šéfů Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu (ZSDNP) a Odborového svazu PHGN. Obě strany konstatovaly, že od svých členských organizací neobdržely žádnou zprávu o jejím porušení a že byla ve sledovaném období plněna. Po dvou měsících tým vyjednavačů za odborový svaz připravil návrh dodatku číslo 2 odvětvové smlouvy pro rok 2025, který předloží zaměstnavatelskému svazu. Nejen o tom hovořil HGN s předsedou OS PHGN Rostislavem Paličkou.
Jakou reakci očekáváte na návrh dodatku od zaměstnavatelského svazu?
Jsem rád, že tým vyjednavačů připravil a předložil návrh dodatku číslo 2 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně včas. Dokument obsahuje řadu důležitých návrhů a opatření. Věřím, že i tentokrát bude vedení zaměstnavatelského svazu vstřícné a bez zbytečných průtahů dojde ke shodě, abychom do konce roku měli dodatek odvětvové smlouvy pro rok 2025 dojednaný a podepsaný. Vyjednávat o tom budou týmy zaměstnavatelského a odborového svazu. Náš tým vyjednavačů povede první místopředseda Josef Zelenka. To ale nevylučuje, že se možná neuskuteční jednání mezi mnou a prezidentem zaměstnavatelského svazu Zbyškem Sochorem.
Co zajímavého přineslo poslední jednání tripartity?
Za náš odborový svaz se účastním jednání na různých důležitých úrovních. Mezi takové bezesporu patří Rada hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartita. Zmínil bych zasedání tripartity, které se uskutečnilo 15. října. Kromě jiných mě zde zaujalo vystoupení ministra financí Zbyňka Stanjury, který sociální partnery informoval, jakým způsobem a jakými prostředky stát pomůže regionům nejvíce zasaženým nedávnými povodněmi. Na tripartitě jsme se poprvé setkali s novým ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem, kterého jsem den před jednáním tripartity oficiálně požádal o pracovní setkání. Odezva zatím nepřišla. Nicméně věřím, že dojde ke schůzce, na které hodlám ministra Vlčka mimo jiného požádat v souladu s usnesením sjezdu našeho odborového svazu o pomoc a souhlas se založením energetické tripartity.
Stále věříte, že se vám podaří tohoto cíle dosáhnout?
Je to úkol uložený sjezdem a vedení našeho svazu o jeho uskutečnění stále usiluje. Čtenáře jsme již informovali, že jsme v rámci odborové centrály ČMKOS založili alianci průmyslových odborových svazů. Vzájemně se informujeme a společně jednáme, například o důchodech pro pracovníky v náročných profesích. Bohužel, o této důležité problematice se na vládní úrovni jednalo minimálně rok.
Dlouhé měsíce se čekalo na vyjádření odborníků z ministerstva zdravotnictví, kteří zaměstnanci by měli být zařazeni ve 4. a 3. kategorii prací zaměstnanců vykonávajících riziková povolání s možností předčasného odchodu do důchodu. Když byl konečně vládní návrh zákona připraven k projednání, podali dva poslanci, konkrétně Marek Benda z ODS a Jan Jakob z TOP 09, pozměňovací návrh, aby se snížení věku odchodu do důchodu týkalo jen prací ve 4. kategorii. Nelogicky navrhují vypustit z náročných profesí kategorii rizik číslo 3. Lidově řečeno, poslanci Benda a Jakob do již hotového návrhu zákona hodili vidle.
Máte tušení, jaký k tomu měli důvod?
Inspirace nebo pokyn k tomu přišel zřejmě ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Potvrzuje to dopis prezidenta Jana Rafaje z 22. října adresovaný předsedkyni poslaneckého klubu ANO Aleně Schillerové, v němž ji informuje, že Svaz průmyslu a dopravy vyslovuje jednoznačnou podporu pozměňovacímu návrhu pánů poslanců Bendy a Jakoba na snížení věku odchodu do důchodu jen pro zaměstnance pracující ve 4. kategorii prací a žádá Schillerovou o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.
Jak hodnotíte iniciativu obou poslanců a dopis prezidenta Rafaje?
Je nehorázné, aby poslanec Benda, který o práci nikdy ani nezavadil a strávil pracovní život v poslaneckých lavicích, rozhodoval o tom, které profese jsou nebo nejsou náročné a rizikové a zaslouží si dřívější odchod do důchodu. Poslanci Benda a Jakob by si měli sundat kravaty a saka, obléknout montérky a zkusit pracovat třeba v hutích u pecí, ve sklárnách jako brusiči, nebo v nemocnici jako zdravotní sestry. Nedovedu si vůbec představit, jak Marek Benda za plného provozu fárá 900 metrů pod zem do hlubinného černouhelného dolu a odpracuje zde alespoň jednu směnu. Argumenty, že by si zařazení do 3. kategorie rizikových prací pro některé zaměstnance vyžádalo zvýšené náklady pro firmy a stát neobstojí, když v tom samém čase si politici a zákonodárci, mezi nimi i Benda a Jakob, prosadili a odsouhlasili růst svých již tak abnormálně vysokých platů.
Jaká bude vaše reakce?
Jménem aliance průmyslových odborových svazů jsme oslovili předsedy parlamentních politických klubů a předsedy politických stran se žádostí o jednání o této záležitosti. Zatím se nám ozvali poslanci z ANO, SPD, z vládní koalice pouze z KDU-ČSL. Jak jednání dopadnou, budeme naše čtenáře informovat. Ve stejném čase přišla vláda s návrhem, aby v roce 2025 vzrostly platy představitelům státní moci, soudcům, poslancům a senátorům o 14 procent, což byla nehoráznost a zároveň výsměch všem pracujícím v těžkých a rizikových profesích v této republice, kteří dotují státní rozpočet tím, že do něj pravidelně přispívají. K tomu bych ještě jednou zdůraznil, že poslanci Benda a Jakob přišli s drzým pozměňovacím návrhem, kdo má nebo nemá být zařazen do náročných a rizikových profesí ve chvíli, kdy došlo k dohodě mezi odbory a vládou o navýšení platů státním zaměstnancům o 1400 korun. Benda s Jakobem, a nakonec i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj dali najevo, že na rozdíl od sebe těžce pracujícím lidem nedopřejí vůbec nic.
Co by nastalo, kdyby pozměňovací návrh poslanců Bendy a Jakoba byl sněmovnou schválen?
To lze nejlépe vysvětlit počty zaměstnanců, kterých se návrh zákona týká. Původní vládní návrh počítal s dřívějším důchodem pro zaměstnance z takzvané čtvrté kategorie a zčásti třetí kategorie. Umožnil by asi 120 000 lidí z namáhavých a rizikových profesí předčasný odchod do důchodu bez sankcí. Poslanci Benda z ODS a Jakob z TOP 09 podali pozměňovací návrh, který se vztahuje jen na čtvrtou kategorii pracovníků, což představuje 15 000 osob. Více než 127 tisíc lidí ze 3. kategorie prací by tak přišlo zkrátka. Podle nejpovolanějších expertů na namáhavé a rizikové práce, pánů poslanců Bendy, Jakoba, ale i rezidenta Rafaje, zřejmě lidé z části třetí kategorie, kteří pracují celý život s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple si předčasný odchod do důchodu nezaslouží, nejsou na to finance. Na zvyšování již tak vysokých platů pánů poslanců a politiků ale peníze jsou!
Vládní návrh na zvýšení platů o 14 procent vyvolal pobouření veřejnosti. Vláda poté navrhovaný růst platů přeci jen snížila…
Ano, vláda ustoupila a schválila návrh na zvýšení platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů od příštího roku o 6,95 procenta, protože původní návrh zvýšit platy o 14 procent zrušil Ústavní soud, který v minulosti zrušil úpravu, která dopadala na platy soudců pro rok 2024 a následující léta. Tato úprava byla podle rozhodnutí Ústavního soudu protiústavní. Dojde-li ke zvýšení platů politiků, jakožto ústavních činitelů, stane se tak pouze v důsledku reakce Parlamentu na rozhodnutí Ústavního soudu. Ale upřímně řečeno, snížení růstu platů na 6,9 místo 14 procent bude i tak v praxi znamenat, že řadovému poslanci se zvýší plat o nějakých 7000 korun měsíčně. Ve kterých firmách, kde jsou i rizikové profese, si mohou dovolit zvýšit mzdy zaměstnancům o sedm tisíc korun měsíčně?
Je paradoxem, že politici a zákonodárci, tedy i poslanci a senátoři, jsou zaměstnanci státu a zároveň naši zaměstnanci, a přitom si mohou sami zvyšovat platy. Nemusí o jejich růstu vyjednávat jako například odbory ve firmách. Opoziční ANO navrhovalo zmrazit platy politiků na pět let, což pochopitelně neprošlo. A perlička na závěr. Médii proběhla informace, že předseda vlády Petr Fiala je třetím nejlépe placeným premiérem v rámci Evropské unie. Ptám se: za co?
Odborový svaz doporučuje svým členům podpořit protest Asociace provozovatelů soukromého rozhlasového vysílání proti zvýšení koncesionářských poplatků. Z jakého důvodu?
Poslanci na mimořádné schůzi projednávali kontroverzní navýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní Českou televizi a Český rozhlas. Nejčastěji kritizovaným bodem je, že návrh novely rozšiřuje povinnost platit rozhlasový poplatek i na mobilní telefony, bez ohledu na to, zda lidé Český rozhlas poslouchají. To znamená, že poplatek, vlastně nová daň, dopadne na každou domácnost a firmu, což není spravedlivé ani efektivní řešení. Přitom zvýšení koncesionářských poplatků většina obyvatel odmítá. Zvýšení koncesionářského poplatku pro Český rozhlas o deset korun kritizují rádia sdružená do Asociace provozovatelů soukromého vysílání. Ta proti vládnímu návrhu rozjela kampaň, v níž veřejnost vyzývá k bombardování poslanců a senátorů dopisy, v nichž záměr zvednout poplatky za veřejnoprávní rozhlas odmítne. Asociace protest odůvodňuje tím, že vláda místo zákona, který by posiloval nezávislost a transparentnost Českého rozhlasu, předkládá návrh, který Český rozhlas pouze zdražuje a přenáší toto břemeno na občany a firmy. Náš odborový svaz se jako jediný v rámci ČMKOS vyjádřil proti zvyšování poplatků. Například ve firmách, kde nemůže být z různých důvodů elektronika používána, zaměstnavatelé za své zaměstnance musí koncesionářský poplatek stejně zaplatit. I z toho důvodu jsem uvítal kampaň Asociace soukromých rádií proti zvyšování rozhlasových poplatků, k níž se můžou připojit všichni naši členové. Stačí rozkliknout www.dopisposlanci.cz.
Ještě bych se vrátil k tripartitě. Sociální partneři si stěžují, že vláda nebo ministerstva nepředkládají včas, pokud vůbec, důležité materiály k připomínkování a k diskusi v tripartitě. Neporušuje tím vláda zákon?
Mnoho zákonů se za koaliční vlády Petra Fialy prostě řeší nějakými přílepky úplně k jiným zákonům. Týká se to například návrhu zákona o státním rozpočtu, strategickém dokumentu Státní energetická koncepce a dalších. Já bych neřekl, že se tyto důležité materiály s námi projednávají. My jsme o nich pouze informováni, a to je velký rozdíl. A pokud přeci jen k nějakému projednávání dojde, naše připomínky neberou, protože údajně k danému materiálu existuje v koaliční vládě jakási politická shoda, a to stačí. K zásadním materiálům, jako je právě Státní energetická koncepce nebo rozpočet, nejsou odborné analýzy, analýzy dopadů už se u nás přestávají dělat úplně běžně. Inspiraci mají naši politici v Evropské unii. Její nařízení, která k nám přicházejí, většinou analýzy dopadů nemají, a pokud ano, tak jsou úplně zkreslené a přizpůsobené zájmu zadavatele.
24. října se setkali zástupci průmyslové aliance odborových svazů s předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL Alešem Dufkem. Tématem jednání byly předčasné důchody pro náročné profese. Lidovci zatím jako jediná vládní parlamentní strana reagovala na výzvu průmyslové aliance o jednání k této problematice. Druhý zleva Rostislav Palička.
Autor: Petr Kolev
Foto: PAOS
Článek vyšel v HGN č.11/2024