Přehled hlavních změn novely zákoníku práce
Dnem 1. srpna 2024 nabývá účinnosti zákon č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „novela zákoníku práce“), který přináší zejména následující změny:
1. Valorizace minimálních mezd
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (dále jen „směrnice“) požaduje, aby členské státy stanovily předvídatelný mechanismus určování minimální mzdy: k zajištění přiměřených minimálních mezd jsou nezbytná řádná pravidla, postupy a účinná praxe pro stanovování a aktualizaci zákonných minimálních mezd. Pokud jde o výši minimální mzdy, měly by členské státy směřovat k dosažení poměru hrubé minimální mzdy k 60 % mediánu hrubé mzdy nebo k 50 % průměrné hrubé mzdy.
Podle novely bude pro výši minimální mzdy určující koeficient, jehož výši stanoví svým rozhodnutím vláda tak, aby byla v roce 2029 dosažena cílová referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Výše koeficientu pro rok 2025 bude vyhlášena vládou v průběhu září 2024.
2. Zrušení zaručených mezd a změny zaručených platů
Novela ruší od 1.1.2025 systém zaručených mezd v soukromém sektoru a ponechává pouze upravený systém zaručených platů, jimiž jsou odměňováni zaměstnanci v oblasti veřejných služeb a správy. Výše zaručeného platu má ve vztahu ke 4 skupinám prací odpovídat
- v 1. skupině prací výši minimální mzdy,
- ve 2. skupině prací 1,2násobku minimální mzdy,
- ve 3. skupině prací 1,4násobku minimální mzdy,
- ve 4. skupině prací 1,6násobku minimální mzdy.
3. Pluralita odborových organizací při kolektivním vyjednávání
Novela úpravou znění § 24 řeší patovou situaci, která nastává, pokud u zaměstnavatele působí více odborových organizací, jež se mezi sebou nedohodnou na společném postupu při kolektivním vyjednávání a v důsledku této nedohody je kolektivní vyjednávání zablokováno a kolektivní smlouvu nelze uzavřít.
Novela stanoví, že pokud se odborové organizace neshodnou do 30 dnů ode dne, kdy zahájily jednání o společném postupu, bezodkladně o tom informují zaměstnavatele a ten bude moci uzavřít kolektivní smlouvu
- s odborovou organizací, která má u zaměstnavatele největší počet členů v pracovním poměru, nebo
- s odborovými organizacemi, které mají dohromady největší počet členů.
Zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru budou mít právo písemně prohlásit, že s tímto postupem uzavírání kolektivní smlouvy nesouhlasí, a toto své prohlášení doručit zaměstnavateli. Pokud tak učiní nadpoloviční většina všech zaměstnanců v pracovním poměru písemně, uvedený postup se neuplatní. Pokud nadpoloviční většina zaměstnanců současně určí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní smlouva, bude zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s touto odborovou organizací.
4. Zrušení povinnosti zaměstnavatele vypracovat rozvrh čerpání dovolené
Novela ruší povinnost zaměstnavatele vypracovat s předchozím souhlasem odborové organizace rozvrh čerpání dovolené (plán dovolených). Jestliže je právo na spolurozhodování odborové organizace se zaměstnavatelem při vypracování rozvrhu čerpání dovolených upraveno v kolektivní smlouvě, bude zachováno i nadále a uvedená změna se ho netýká.
5. Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
Novela zavádí institut dohody o rozvržení pracovní doby zaměstnancem, kterou bude moci zaměstnavatel sjednat se svým zaměstnancem. V takovém případě zaměstnavatel nebude zpracovávat rozvrh pracovní doby a pracovní dobu si podle sjednaných podmínek bude rozvrhovat sám zaměstnanec podle svých potřeb. I v případě rozvrhování pracovní doby zaměstnance zůstává zachována povinnost zaměstnavatele vést evidenci odpracované doby.
6. Další změny
Zaměstnancům ve zdravotnictví bude moci zaměstnavatel rozvrhnout až 24hodinovou směnu. V rámci těchto dlouhých směn tedy nebude nutné konat práci přesčas, nicméně zaměstnancům za 13. a každou další hodinu odpracovanou v téže směně vznikne právo na nový příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví. Tento příplatek bude stanoven ve výši nejméně 20 % průměrného výdělku (pro zaměstnance odměňované platem bude výše příplatku stanovena ve fixní výši 20 % průměrného výdělku).
Zaměstnancům odměňovaným platem bude nově možné určit výši osobního příplatku až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Osobní příplatek budou zaměstnavatelé přiznávat na základě kritérií uvedených v § 110 odst. 5 zákoníku práce, tj. podle pracovní výkonnosti a dosahovaných výsledků práce.
Zaměstnavatel bude moci sjednat se zaměstnanci pracujícími na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výši odměny již s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli. Přímo ovšem také bude muset být sjednán rozsah práce v uvedených ztížených pracovních režimech, k níž bylo při sjednání odměny z dohody přihlédnuto, a také výše příplatků, které by jinak z tohoto důvodu byly zaměstnanci poskytnuty.
(1. srpna 2024 J. Vaňásek ČMKOS)
