Princip tzv. profesní invalidity a snížení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu u horníků
Prodlužování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu (65–67 let po roce 2035) je pro hornická povolání nepřijatelné. Chystané legislativní opatření, které má tuto situaci řešit, však může budit pochybnosti, zda nejde o nedovolenou podporu ze strany státu.
Kvůli nízkým cenám uhlí dochází u těžební společnosti Ostravsko-karvinské doly (OKD) k útlumovému programu těžby a s tím souvisejícímu propouštění zaměstnanců. Pro redukci těchto negativních sociálních dopadů se chystá legislativní opatření pro úpravu nižšího důchodového věku některých horníků o pět let. Vzhledem k tomu, že společnost OKD byla v roce 2004 plně privatizována, může legislativní úprava vzbuzovat pochybnosti o nedovolené podpoře určeným profesím nestátního sektoru ze strany státu.
Preferované důchodové kategorie
V Evropské unii se po roce 2000 jednoznačně ustupuje od preferovaných důchodových kategorií. V České republice tomu již nastalo v roce 1992. Tehdy byla zákonem č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, zrušena k 31. prosinci 1992 zařazení do tří pracovních kategorií. Zaměstnaní zařazena do I. a II. pracovní kategorie se označovala jako "zaměstnaní preferovaných kategorií". Podstata preference spočívala v odlišných způsobech výpočtu důchodů, u zaměstnání I. pracovní kategorie též ve stanovení nižší věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod (tzv. zvláštní důchodový věk) oproti obecné věkové hranici. Hornické profese hlubinných dolů byly zařazeny do I. pracovní kategorie. To znamenalo respektování principu tzv. profesní invalidity a přiznání nároku na dřívější odchod do starobního důchodu za zákonem stanovený odpracovaný počet roků v této kategorii.
Potřeba nového legislativního opatření
Se záměrem řešit problém tzv. profesní invalidity u hornických povolání a částečně tak nahradit "zaměstnaní preferovaných kategorií" přišla vláda v roce 2009, a to vydáním nařízením č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. Podle vyhlášky, která vstoupila v platnost 1. července 2010, se snížil důchodový věk horníků na 55 let věku. Podmínkou pro přiznání zmíněného důchodového věku byla doba zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech před 1. lednem 1993 minimálně do 31. prosince 2008. Proto zmíněné legislativní opatření řešilo problematiku tzv. profesní invalidity jen částečně, navíc vůbec ne pro případ propouštění z důvodu útlumu těžby.
Nutno respektovat tzv. profesní invaliditu
V souladu s výše uvedenými legislativními normami mohou odcházet do starobního důchodu dříve jen horníci, kteří byli zaměstnáni v hlubinných dolech už před rokem 1993, a ti, kteří nastoupili po roce 1993, by tak museli setrvat v zaměstnání až do zákonem stanovené věkové hranice pro odchod do starobního důchodu, jež se zejména s ekonomickými aspekty prodlužování lidského života (tedy i důchodového věku) zvyšuje, a to na věk 65–67 let po roce 2035.
Podle odborných analýz je jisté, že pro některá povolání včetně hornického je zmíněná věková hranice nepřijatelná. Je to důsledkem rychlejšího opotřebení lidského organismu vlivem fyzické a psychické zátěže, stresogenních a dalších faktorů. Navíc v ostatních evropských státech bez ohledu na jejich ekonomickou vyspělost jsou věkové hranice hornických profesí pro odchod do důchodu v rozmezí 50–55 let.
Sociální dopady krize v OKD
V souvislosti s krizí OKD hrozí propouštění horníků a následný růst nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Pro řešení těchto sociálních problémů se chystá zákon, jehož smyslem je s předstihem řešit sociální dopady na zaměstnance v hornictví zejména ve zmíněném regionu. Zákon, který by měl vstoupit v platnost během příštího roku, snižuje důchodový věk některých horníků o pět let a upravuje zvláštní způsob stanovení procentní výměry starobního důchodu těchto horníků. Podmínkou pro snížení důchodového věku bude odpracování příslušného počtu směn v hlubinných dolech; obecně se bude jednat o 3 300 směn (pro některé specifické případy, jako např. skončení zaměstnání v hornictví z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo zaměstnání v uranových dolech, bude postačující nižší počet těchto směn).
Závěrečné zhodnocení - kde spatřovat počátek problémů?
Počátek problémů lze spatřovat v rozsáhlých strukturálních změnách české ekonomiky s patřičnými privatizačními tendry významných společností, a to v dimenzích jejich strategických a sociálních pozic při enormní zaměstnanosti v tomto oboru. Tyto změny nebyly provázány patřičnými sociálními programy zejména pro případ útlumu apod. Z pohledu strategického významu pro stát a sociálních aspektů lze pochybovat o opodstatněné efektivnosti privatizace společnosti OKD. Kdyby nadále stát ovládal tuto společnost, potom by jeho realizované výdaje na sociální zabezpečení horníků při dřívějším odchodu do důchodu v rámci útlumového programu nemusely vzbuzovat pochybnosti o nedovolené podpoře státu určeným profesím nestátního sektoru. Nelze vyloučit, že na tyto pochybnosti mohou poukázat i orgány Evropské komise. V případě, že společnost již byla určena k privatizaci, potom privatizační smlouva měla ošetřit závazek nabyvatele k zabezpečení financování sociálních programů při dřívějším odchodu do důchodu z důvodu útlumu těžby a respektování tzv. profesní invalidity za určitý počet odpracovaných let v hornictví.
Autor: Ing. Jaroslav Šetek, Ph. D.
zveřejněno se souhlasem autora
zdroj: http://radimvalencik.pise.cz