Rada svazu schválila návrh rozpočtu na rok 2023
Návrh rozpočtu na rok 2023, příprava IV. sněmu OS PHGN, průběh vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS), školení BOZP k home office a další témata byla 9. listopadu na programu jednání X. rady OS PHGN v novém sídle odborového svazu v Praze-Stodůlkách.
Jednání rady řídil první místopředseda svazu Josef Zelenka. Z kontroly usnesení vyplynulo, že rada úkoly uložené sněmem plní bez připomínek.
Předseda svazu Rostislav Palička předložil radě ke schválení návrh rozpočtu OS PHGN na rok 2023 včetně rozpočtového provizoria do 30. dubna 2023. Předsedkyně revizní komise Dita Hricová doplnila, že nemá k rozpočtu připomínky a doporučuje jej schválit. Rada uložila předsedovi svazu předložit návrh rozpočtu sněmu svazu ke schválení.
Předseda Palička přiblížil přípravy IV. sněmu odborového svazu, který se bude konat 20. dubna 2023 v hornickém hotelu Harmonie v Luhačovicích. Součástí zprávy rady svazu o činnosti předložené sněmu bude též hodnocení plnění svazového programu. Rada po projednání a zapracovaní připomínek program IV. sněmu schválila a uložila členům svazu nahlásit do 3. února jmenovitě delegáty sněmu a členy mandátové a návrhové komise.
Informace o vyjednávání KSVS podali šéf odborového týmu vyjednavačů Josef Zelenka a členové týmu Jan Smolka, Arnošt Ševčík a svazový právník Antonin Těšík.
Se zástupci zaměstnavatelského svazu zatím nedošlo k dohodě v otázce úpravy odstupného a účinnosti odvětvové smlouvy, kterou strana zaměstnavatelů váže na ustanovení KSVS, článek číslo 34 o mzdovém vývoji. A právě tento bod je pro svaz i odvětvovou smlouvu klíčový a nelze od něho ustupovat.
Ani při jednání šéfů obou týmů o návrhu ustanoveni KSVS o mzdovém vývoji k dohodě nedošlo. Zaměstnavatelé přislíbili zaslat OS PHGN vlastní návrh.
Rada uložila předsedům odborových sdružení v působnosti KSVS projednat článek číslo 34 u svých zaměstnavatelů a o výsledku zpravit do 30. listopadu vedení svazu.
Zástupci členských odborových sdružení informovali kolegy o situaci ve svých organizacích. První místopředseda SOO CCG Most Arnošt Ševčík uvedl, že odborové sdružení nesouhlasí s postojem ČMKOS k takzvané válečné dani, a z toho důvodu nepodporuje kandidaturu předsedy ČMKOS Josefa Středuly na prezidenta ČR a zvažuje další setrvání odborového svazu v ČMKOS.
Druhý místopředseda svazu Jiří Waloszek nastínil připravovanou revizi rozdělení působnosti svazových inspektorů BP. Svazový inspektor BP Ivo Kavka vedl školení k problematice práce mimo pracoviště zaměstnavatele (home office).
Rostislav Palička v závěru pohovořil o jednání rady a sněmu ČMKOS, tripartitě, majetkové unii a řadě dalších akcí, kterých se vedení svazu zúčastňuje. Informoval také o dopisu zaslaném předsedkyni Poslanecké sněmovny a předsedům poslaneckých klubů, ve kterém odborový svaz odmítá daň z mimořádných zisků, a vysvětlil, jaké bude mít dopady na těžební firmy, uhelné elektrárny a zaměstnance.
ANKETA: Dvojí zdanění okrádá firmy o zisky a zaměstnance o růst mezd
K otázce přijetí windfall tax se rozvinula na radě široká diskuse. Členové dvojí zdanění odmítají a obávají se, že zkomplikuje úsilí odborů v kolektivním vyjednávání o navýšení mezd. Svazový časopis HGN požádal o vyjádření k této otázce některé členy rady.
Jiří WALOSZEK, 2. místopředseda OS PHGN, předseda SHO:
Je to špatný nápad, situace v těžebních firmách není růžová a dvojí zdanění bude mít negativní dopad na vyjednávání podnikových kolektivních smluv a kolektivní smlouvy vyššího stupně. Je zřejmé, že větší část ze současných vyšponovaných cen kasírují především obchodníci mimo energetický sektor, což je totéž, co se stalo v případě emisních povolenek. S těmi také loni začali obchodovat a vydělávat subjekty mimo obor. Podivné je, proč daň z neočekávaných zisků má od příštího roku dopadnout pouze na velké energetické, petrolejářské či těžební firmy a šest největších bank. Například těžební společnost OKD by měla ze zisků financovat utlumované důlní provozy, ale vláda jí sebere zisk. Peníze na útlum nakonec stát bude muset poskytnout, což nemá žádnou logiku.
Jan SMOLKA, předseda SOO Sokolovského regionu:
Podle mého názoru je dvojí zdanění obyčejná zlodějna a okrádání těžebních firem a zaměstnanců. To mohou vymyslet jen čeští politici. Jak mohou firmy investovat do provozu a těžby podle potřeb ekonomiky a zvyšovat výrobu elektrické energie, když je stát okrade o zisky? Jak mohou za této situace odbory úspěšně žádat v kolektivním vyjednávání růst mezd? Tato vláda chce sebrat firmám peníze a poté je rozdávat a tvrdit, jak se stará o lidi. Peníze vláda sebere firmám a zaměstnancům, bez jejichž práce by nebyla elektřina a teplo. Vláda ohrožuje další existenci těchto firem. Co se stane? Přestaneme těžit, vypneme elektrárny a teplárny? Kdo zabezpečí dostatek elektřiny? Soláry a větrníky? Vláda nechápe, že v současné době se bez uhelných elektráren neobejdeme.
Arnošt ŠEVČÍK, 1. místopředseda SOO CCG Most:
Negativní dopady dvojího zdanění se projevily v momentě, kdy jsme začali vyjednávat první dodatek kolektivních smluv našich uhelných společností pro rok 2023. Zaměstnavatel nás upozornil, že nad námi visí – v uvozovkách - takzvaná válečná daň. Evropská komise doporučila zdanění ve výši asi 20 % na rok. Fialova vláda je ale papežštější než papež a rozhodla, že zdaní firmy 60 % na tři roky. Přidejme k tomu klasické zdanění, které činí 19 % a dostaneme se ke zdanění 80 procent z neočekávaných zisků. Je nefér, že se vláda hojí na uhelném průmyslu a energetice. Navíc daň uvaluje selektivně. Jedná se o souběh neočekávaných vysokých nákladů pro firmy s dopadem na zaměstnance. Za této situace se zaměstnavatelé budou při kolektivním vyjednávání zdráhat přidat na mzdách tolik, kolik by třeba sami chtěli. Vládě je jedno, že nesmyslným zdaněním může připravit mnoho lidí o práci. Přitom dnes uhelné a jaderné elektrárny zachraňují českou energetiku a vláda je za to nakonec potrestá mimořádným zdaněním.
Štefan PINTÉR, předseda ZO OS Dolu ČSM, místopředseda SHO:
Z mého pohledu je toto rozhodnutí pro zaměstnance a zaměstnavatele velice nepříjemné a odrazí se v kolektivním vyjednávání, plánování chodu firem a podobně. S penězi ze zisku OKD počítaly na budoucí náklady sociálního charakteru, na rozvoj firmy a inovaci. Vláda ale tyto peníze firmám sebere, aniž by to s kýmkoliv konzultovala. Nemá to žádnou logiku ani reálné opodstatnění. Kdoví, zda je dvojí zdanění v souladu se zákonem. To se může opakovat i v budoucnu a vláda bude dál okrádat firmy a potažmo i zaměstnance. Kde to skončí?
Bohdan ŠTĚPÁNEK, předseda SOO DIAMO Dolní Rožínka:
Jak už zaznělo na radě svazu, odboráři jsou proti mimořádnému zdanění firem, protože je to proti zdravému rozumu, aby se zisky danily dvakrát. Navíc pouze selektivně vybrané skupině firem z hornictví, které je ještě ke všemu v útlumu. Jedná se o diskriminační rozhodnutí vlády. Když k tomu přidáme snahu pirátských politiků prosadit vyšší poplatky z vydobytého nerostu, tak to už je pro těžební společnosti skoro likvidační úmysl. Negativní dopady to bude každopádně mít na zaměstnance uhelných a energetických společností a zaměstnanost v uhelných regionech.
Foto z jednání rady
Autor, foto: Petr Kolev
Článek v HGN č.12/2022