Sdružení hornických odborů (SHO)

Minulý měsíc se v Budapešti v hotelu Benczúr uskutečnila Mezinárodní konference k energetice, kterou spoluorganizovaly maďarské hornické odbory BDZS s Maďarským odborovým svazem energetiků. Cílem bylo přezkoumat důsledky národních klimatických a energetických strategií pro zaměstnance  v hornictví a energetickém průmyslu. Konference se zúčastnil a v oficiálním programu vystoupil s diskusním příspěvkem předseda Odborového svazu PHGN Jan Sábel, kterému HGN položil několik otázek.

Můžete čtenářům přiblížit jednání konference?  
Slavnostní zahájení a uvítání účastníků obstaral nám dobře známý předseda maďarských hornických odborů BDZS Rabi Ferenc. Zaznělo stanovisko Odborového svazu pracovníků energetického průmyslu Maďarska k vývoji domácí energetické politiky, kterou přednesl předseda József Szilágyi. Vizi německé energetické politiky nastínil mezinárodní tajemník IGBCE Michael Mersmann. O výzvách pro dodávku energie  v Bulharsku hovořil předseda odborů Podkrepa Vladimir Topalov. O energetické politice České republiky jsem ve svém vystoupení hovořil já. Zajímavá byla prezentace energetického mixu ve Francii, o které mluvil Jean Pierre Damm, předseda EU BÁPB. Zajímavá byla vize polských uhelných elektráren. Zazněla informace o investicích v energetice na Slovensku a o realizaci a zkušenostech s projektem Evropské platformy pro uhelné regiony. O shrnutí jednání konference se postaral zástupce IndustriAll Europe, který představil akční plán průmyslové politiky evropských odborů IndustriAll. Následoval závěr a schválení společného stanoviska účastníků evropské konference k energetice.  Z programu je zřejmé, že šlo o významnou odbornou mezinárodní akci. 

 Co vás osobně na konferenci nejvíce zaujalo? 
Celý program, protože jednali jsme o budoucnosti Evropy v kontextu výroby elektrické energie. Dozvěděli jsme se například, že v Polsku sice budou utlumovat těžbu uhlí, ale připravují otevření dalšího velkého hnědouhelného dolu u našich hranic blízko Liberce. Souběžně budují černouhelný důl na Katowicku. Počítají i se stavbou jaderné elektrárny, ale ta nebude plně krýt spotřebu elektřiny. Zhruba 87 procent elektrické energie vyrábějí Poláci z uhlí. Bez uhlí se prostě neobejdou. Sdělili nám, že dostávají od státu kolem 70 milionů eur ročně jako podporu těžebnímu průmyslu. Němci dokonce čtyřikrát nebo pětkrát více. V Maďarsku naopak zavřeli poslední hlubinný důl. Je zde v provozu pouze povrchový důl Mátra s elektrárnou. Výrobu elektřiny chtějí Maďaři řešit výstavbou nové jaderné elektrárny. 

Evropská unie ale prosazuje opačný trend, to je konec uhlí a jaderné energetiky v Evropě. 
V Německu by do roku 2033 měla skončit těžba uhlí a provoz jaderných elektráren. Výrobu elektřiny by měly údajně zajistit obnovitelné zdroje. Již nyní je ale zřejmé, že jejich vychvalovaná Energiewende se neúnosně prodražuje a zvolený termín je nereálný a světová průmyslová velmoc nebude mít dostatek elektřiny a bude ji muset dovážet. Pokud bude nadále pokračovat likvidace uhelných dolů nařízená Evropskou unií, i Česká republika, její průmysl a domácnosti pocítí akutní nedostatek elektrické energie a potažmo i tepla. Podobně na tom budou i okolní státy. Bohužel Evropskou unii zřejmě řídí ekologičtí a klimatologičtí fanatici. 

Dostáváme se k napjaté situaci v důlní společnosti OKD Ostrava, která je posledním hlubinným dolem v Česku, ve kterém se těží koksovatelné černé uhlí. 
Zúčastnil jsem se sněmu Sdružení hornických odborů OKD. Ve svém diskusním vystoupení i v rozhovoru pro Českou televizi jsem vyjádřil své přesvědčení, že enormní tlak Evropské komise na likvidaci uhelného průmyslu a jádra bude mít katastrofální dopady. To se týká samozřejmě i OKD a tepláren. Evropská unie totiž vyprodukuje pouze devět procent emisí CO2, ostatní procenta do sta zbytek světa. Jestliže Donald Trump odstoupil od Pařížské dohody a Rusko, Indie a Čína se nijak nesnaží o omezení uhlíkových emisí, dopadne to plně na členské státy EU a postupně dojde ke kolapsu. Pokud se týká OKD, tak na sněmu SHO jsem byl překvapený, že nikdo z vedení společnosti konkrétně neřekl delegátům, co bude s OKD a jejími zaměstnanci po roce 2023. 

 OKD se ale podařilo zachránit a už není v insolvenci. 
Já bych se vrátil o tři roky zpět, kdy nám tehdejší vláda a vicepremiér a ministr financí Babiš hodně pomohli, když zestátnili společnost OKD. Pokud by se to nestalo, OKD by skončila v konkurzu a tisíce zaměstnanců na úřadech práce. Dnes je však situace taková, že nikdo neví, co bude s OKD dál. Premiér Babiš před nedávnem uvedl, že by se v OKD mohlo těžit uhlí do roku 2030. Budeme tedy chtít po vládě, a to je i usnesení sněmu odborářů z SHO, aby OKD pomohl stát podobně jako v sousedním Polsku. Je naprosto nezbytné, aby se vláda začala znovu starat o OKD. Zatím ani vedení firmy ani vláda nemají jasnou koncepci, jak a dokdy se bude těžit černé uhlí v OKD. Přitom na koksu vyráběného z tohoto uhlí jsou závislé tradiční hutnické a ocelářské firmy v Moravskoslezském kraji, které zaměstnávají desetitisíce lidí. Jsou to spojené nádoby. Konec OKD a hutnického průmyslu by vyvolal v tomto regionu těžko   představitelné  ekonomické  a  sociální dopady a možná i nepokoje. Nerozumím tomu, že se stát zbavuje vlastního nerostného bohatství, které má na dosah ruky. Politici by měli začít neprodleně konat. Členské země EU by měly samy rozhodovat o své energetické koncepci, o tom, jak budou využívat své nerostné bohatství. Jsem rád, že jsme ve shodě jak s premiérem Babišem, tak s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem v tom, že nejdříve bude muset být vyřešena jaderná elektřina a do té doby se uhlí bude muset v České republice dál těžit. 

 Namísto toho přišla další špatná zpráva, tentokrát ze Sokolovské uhelné. 
Začal bych tím, že Evropská komise už vydala mnoho nesmyslných a škodlivých rozhodnutí. Například vypracovala plán na razantní snížení spotřeby elektrické energie v EU do roku 2020. Dnes je ale spotřeba minimálně plus 25 procent a tím, že dojde k další elektrifikaci, bude až 34 procent spotřeby navíc. Bez uhlí se prostě v EU neobejdeme. Pak je zde další výplod Evropské komise: emisní povolenky. Počáteční cenu tři eura za povolenku vyšroubovali byrokrati v EU na nynějších 29 eur a plánují další růst. Pro těžební společnosti, uhelné elektrárny a teplárny se jedná o likvidační opatření. A už se dostavil výsledek. Doposud stabilizovaná a velice úspěšná společnost Sokolovská uhelná oznámila, že začne s postupným útlumem a v příštích dvou letech by z ní měla odejít až tisícovka zaměstnanců. Důvodem je tlak na omezení těžby a zpracování uhlí a související miliardové platby za emisní povolenky. Sokolovská uhelná je přitom největším zaměstnavatelem v Karlovarském kraji. Řeknu to naplno a ať mě někdo žaluje: ze všeho konání v Evropské unii mám pocit, že tam o evropské energetice a surovinovém bohatství členských států rozhodují zelené choré mozky! 

Přejděme na příjemnější události. Blíží se závěr roku 2019. Jaký byl z pohledu předsedy Odborového svazu PHGN? 
Objektivně to byl, když odmyslím problémy těžebních společností a elektráren, celkem dobrý rok. Mám na mysli činnost našeho odborového svazu, spolupráci s Českým báňským úřadem, se Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu a dalšími orgány. Náš odborový svaz je konsolidovaný, majetkově a finančně zabezpečený pro další činnost minimálně na deset let. Členská odborová sdružení z regionů dobře spolupracují s vedením svazu. Zaměstnanci se nyní připravují na vánoční svátky, rád bych jim proto prostřednictvím našeho časopisu HGN jménem svým i rady OS PHGN popřál hodně hornického štěstí a pevné zdraví. Vánoce jsou tradiční rodinný svátek, a tak všem přeji, aby prožili se svými blízkými krásný Štědrý večer a zapomněli alespoň na čas na všechny pracovní problémy. Všem přeji, aby do nového roku 2020 vykročili tou správnou nohou a po celý rok měli pevné zdraví, stálou práci a důstojnou mzdu.   

Předseda Odborového svazu hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) Jan Sábel na Sněmu Sdružení hornických odborů (SHO)

Autor: Petr Kolev (článek vyšel v HGN č.12)

Foto: ivz