Zásadní změna výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity od 1. ledna 2025
Zákonem č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon“), přijatým dne 25. července 2024, platným od 31. července 2024 a účinným, až na výjimky, dnem 1. srpna 2024, byla provedena zásadní změna výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „renta“) účinná od 1. ledna 2025.
Podle ustanovení § 271b odst. 1 zákoníku práce, je výpočet renty upraven tak, že činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, ke kterému se případně připočte invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu.
Podle ustanovení § 271b odst. 3 zákoníku práce, účinnému do 31. prosince 2024, renta „přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolá ní se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada po dobu zařazení do evidence uchazečů o za městnání v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1.“
Podle této dosud platné a účinné úpravy tedy renta přísluší i nezaměstnanému, pokud je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, s tím, že
- za výdělek po úrazu nebo zjištění nemoci z povolání se pro výpočet renty považuje minimální mzda platná v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, nebo
- pokud byl nezaměstnaný poživatelem renty před zařazením do evidence nezaměstnaných, přísluší mu tato renta v přiznané výši po celou tuto této evidence a
- po skončení evidence se postupuje u všech poškozených tak, že renta činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, ke kterému se připočte případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu.
Nová právní úprava
Podle nové úpravy platné od 25. července 2024 a účinné od 1. ledna 2025 dojde k zásadní změně ustanovení § 271b odst. 3:
"(3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1“. Podle nové úpravy tedy
- renta bude nadále příslušet i nezaměstnané mu, pokud je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, avšak s tím, že
- za výdělek po úrazu nebo zjištění nemoci z povolání se pro výpočet renty bude považovat platná minimální mzda
- po skončení evidence se bude i nadále po stupovat u všech poškozených tak, že renta bude činit rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, ke kterému se připočte případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu.
Uvedená změna byla přijata na základě poslaneckého pozměňujícího návrhu při projedná vání návrhu zákona v poslanecké sněmovně.
V důsledku přijaté úpravy lze, s ohledem na předpokládané automatické valorizace minimální mzdy, do budoucna očekávat negativní dopady na výši rent pro poživatele, kteří budou dlouhodobě evidováni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Jestliže se totiž v průběhu vedení v evidenci zvýší minimální mzda, dojde po jejím zápočtu ke snížení poskytované renty. Toto snížení má, podle předkladatele, vyjadřovat nejnižší možný ušlý výdělek a mělo by být kompenzováno průběžnými valorizacemi průměrného výdělku před vznikem škody, které jsou pravidelně prováděné nařízeními vlády podle procentního navýšení výměry důchodů vyjadřující změny, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů. S ohledem na valorizační mechanismy důchodů i rent a dosavadní přístup vlády k valorizaci rent, však toto optimistické tvrzení nesdílíme.
Přechodné opatření
Zároveň bylo přijato přechodné opatření zákona:
„5. Výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity se podle zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví i zaměstnancům, kterým náhrada příslušela přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li to pro zaměstnance příznivější.“. Uvedené znění přechodného ustanovení zaručuje zdravotně poškozeným bývalým horníkům, a stejně tak všem dalším zaměstnancům, kterým byla renta přiznána za účinnosti stávajícího znění § 271b zákoníku práce, tedy do 31. prosince 2024, že se jejich právní postavení přijatou změnou nezhorší. Při každé valorizaci minimální mzdy bude povinností poskytovatele renty v těchto případech provést její přepočet jak podle úpravy účinné do 31. prosince 2024, tak podle úpravy účinné od 1. ledna 2025 s tím, že tato „nová“ úprava se použije pouze v případě, že bude pro takového poživatele renty příznivější.
Považujeme za nutné zdůraznit, že popsaná změna výpočtu rent, kterou hodnotíme jako restriktivní, nebyla v původním vládním návrhu zákona obsažena, nebyla předmětem připomínkového řízení, kde by se k ní mohli zástupci horníků vyjádřit, a ani nebyla předkladatelem se zástupci horníků předem projednána.
JUDr. Antonín Těšík, právník OS PHGN
ilustrační foto (Pixabay)